Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 806)
Studiu Marta se daří. Studenti strhávají na sebe pozornost mladých souputníků svými talenty, chutí a odvážnou dramaturgií. Po výtečné inscenaci o básníku Skácelovi předstopili před brněnské diváky s klasickou romantickou tragédií Friedricha Schillera Loupežníci.
Opona je zatažena. Elevace je postavena až pod okna osvětlovací kabiny.
Múza se rozhlíží, uznale pokyvuje hlavou: Je naprosto plno. Pak povídá: Příběhy dvou bratří Karla a Franze Moora, drama Die Räuber, napsal jednadvacetiletý autor v roce 1781. Děj je složitý, postav mnoho. V programu čtu, že budou hrát jen tři studenti a tři studentky. Tak to jsem na to zvědavá.
Tma, rozevírá se opona. Do řevu, snad jde o zpěv, se probouzí jevištní šero. V mlze, na invalidním vozíku, veze syn Franz Moor svého nemocného otce. Hororové světlo prská, muzika kvílí. Franz je bestiální intrikán. Dikci má zřetelnou, duši černou. Mátožného otce hraje dívka.
I urostlého krasavce Karla představuje děva (Lucie Netopilová). Foto: Vendula Hlaváčková
Múza šeptá: I urostlého krasavce Karla představuje děva. Svět je zvrácený, tak proč ne.
V pařeništi tužeb ega po mamonu, lásce, moci klíčí sémě zla. Když starý otec zemře, je jasné, že dědicem se stane jeden z jeho synů. Démonický Franz (Stano Čaban) se snaží získat vše. Teatrálně pokleká před Amalií (Nikola Moravčíková): Vezmeme se, budeme šťastni. Půvabná žena však zbožňuje světem se toulajícího Karla (Lucie Netopilová).
Kostýmování dívek do ambaláží ovinů či bombasticky plandavých ověsů kalhot je originální, působivé i nezvyklé. Amalie vstupuje do monstrózní pojízdné konstrukce barokně řasených suknic, stává se dámou vyvolávající u diváků pocit úžasu.
Pozoruhodným hráčem je třeskutý neposeda Tomáš Weber představující zlo konající osoby. Foto: Vendula Hlaváčková
S verši si studenti pohrávají s apetitem gurmánů. Slabiky se jim v ústech mění ve slavičí tlukot. Verš se tak stává zpěvnou zdobou představení. Pozoruhodným hráčem je třeskutý neposeda Tomáš Weber představující zlo konající osoby. Jeho Schweitzer je vrahoun s tváří nevinného uličníka. Studenti svá těla ovládají perfektně. Vyskakují na vysokou jevištní hranu rampy jako blechy. Stylizují pnutí myslí do poloh bláznivých, pantomimicky tanečních pohybů. Gesta paží s otevřenými dlaněmi jsou podobná hrám marionet. Režijních nápadů je hodně, slov však mnohem víc.
Tempo inscenace zvolňuje, oddechů pro zamyšlení přibývá. Monology hejtmana jsou křičené. Ženské hlasy se stávají vůdčími. Loupežníci loupí, šíří zkázu a vraždí v Českém lese. Střílí z naleštěných pistolí. V rukou jednoho je vidět samopal typu škorpion. Z živých jsou zmasakrované mrtvoly.
Stále blikající červeně zářící růžice osvětlují kupu nebožtíků. Bělostný svit ožehne neidentifikovatelné nebeské těleso kubistických tvarů.
Studenti se děkují, úctyhodné představení končí… Foto Emília Tršková
Studenti se děkují, úctyhodné představení končí…
Experiment je slušivou čelenkou posázenou diamanty. Inscenace bude mít zajisté své příznivce, ale i hojnost zatvrzelých odpůrců. A tak to má být.
Múzo, tvá řeč je nezvykle patetická, ale pravdivá. Do Komína však daleko.
Múza mávla perutěmi, řekla dobrou noc a zmizela.
Brno – Komín, 26. 2. 2023
Studio Marta, Brno – Friedrich Schiller: Loupežníci. Překlad Otokar Fischer, režie: Martin Modrý, dramaturgie: Karolína Vaňková, choreografie: Ondřej Komínek, výprava: Adéla Szturcová, Kateřina Kábová, hudba: Bedroom Party, zpěv: Lucia Mária Lukačková, světlo: Sophie Bellová, zvuk: Bohdana Sýkorová. Produkce: Eliška Fišerová, propagace: Karolína Vaňková, grafika: Martin Modrý, Vendula Hlaváčková. Foto Bohdan Chrastil. Hrají: Lucie Netopilová, Martina Tomanová, Matouš Benda, Nikola Moravčíková, Stano Čaban, Tomáš Weber. Premiéra 23. února 2023.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 806)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
