Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 810)

Smutné ráno k uzoufání,
sedím bez hnutí.
Ivanky není,
kruté ráno,
co smrt si vezme, nikdy nevrátí.

Ivanu Hloužkovou jsem znal od dob studií na brněnské konzervatoři. Jmenovala se Kaslová a od své sestry Hany byla k nerozeznání. Dvojčata zaujala režiséry Divadla na provázku, a tak se stalo, že se dívky objevily v jeho představeních.

Do diváckého povědomí vstoupily zásluhou inscenace Bolka Polívky Poslední leč. Po roce Hana odešla do Opavy a Ivana se pomalu posouvala do řad úspěšných interpretek rolí dramaticko-komediálních.

Měl jsem ji rád. I když já asi mezi její oblíbence nepatřil.

Šla léta. Dostalo se mi pozvání a uviděl jsem ji hrát Tichého Tarzana, podivínského fotografa z Kyjova. Byl jsem nadšen.

Ach jo, vzdychá múza, pojďte, kmete, budeme smutnit spolu. Na Artu dávají záznam inscenace Vladimíra Morávka Maryša z roku 1997 s Ivanou Hloužkovou v titulní roli.

Na obrazovce se zjevuje dívčí tvář. Vlásky sčesané, sponkami zdobené, dětský prstíček hrozí… Bože, Ivanka! Oči září, ústa lámou slova. Vesničanka. Krásná madona…

Vávru hraje usměvavý Jiří Pecha.

Ach jo, vzdychá múza.

Pavel Zatloukal je mazaným sedlákem. Lízalem par excellence. Dita Kaplanová kvákající tetkou Strouhalovou. Francek Michala Bumbálka bolestným šohajem, obrázkem špatně vyřezaného světce. Láry Hauser mučí basu, Alena Ambrová sténá Babičku… Produkci řídí divadelní ředitel P. I. Stehlíček Ivana Urbánka.

Dětsky prostá Maryša se bouří. Strhující drama vrcholí.

Maryšin tatíček říká: Děvčico nešťastná, ty si jé otrávila…

Múza pláče, krátí se mi dech.

Šeptám: Sbohem, Ivanko, sbohem…

Brno – Komín, 16. 3. 2023 

/Text byl připraven na vydání 18. 3. 2023/

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 27. března 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 810)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ