Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 826)
Těším se jako malý kluk. Krokem podloudníka se blížím k divadlu.
Múza říká: Petrohradský rodák George Balanchine byl tanečník, baletní mistr, scenárista, scénograf a především fenomenální choreograf, ve 20. století považovaný za otce neoklasického baletního stylu. Získání licence na uvádění jeho děl, je uznáním kvalit brněnského baletního souboru.
Vychutnávám atmosféru napětí před premiérou.
Hudebníci ladí, múza dodává: Serenade je milníkem v dějinách tance. Balanchine vytvořil choreografii na Čajkovského hudbu pro New York City Ballet. Ve čtyřech částech s názvy – Sonatina, Valčík, Ruský tanec a Elegie – uvidíme dvacet osm tanečnic a tanečníků.
Diváci vítají dirigenta Marko Ivanoviče. Něžná hudba hladí na duši. Tanečnice v povlávajících sukýnkách jsou snad posly nebes. Shlukují se a vytvářejí působivé obrazce. Klapot baletních střevíčků, tanečníci v modrých trikotech. Tanec působí jako rej vodních vážek na hladině rybníka. Z jeviště vane vůně sladkého parfému. Iluze snu je dokonalá.
Z jeviště vane vůně sladkého parfému. Foto Ctibor Bachratý
O přestávce povídá múza: Choreografii Čajkovského Pas de Deux vytvořil Georg Balanchine v roce 1960 pro City Center of Music and Drama.
Hostující umělci z Royal Balet London Fumi Kaneko a Vadim Muntagirov jsou tanečníky par excelence. Bravurní technika se pojí s šarmem, křehkost s výbušností. Jakoby neexistoval zákon o zemské tíži. Jsou ozdobou večera a mají úspěch.
Múza šeptá: Johann Sebastian Bach, Koncert d moll pro dvoje housle, smyčce a basso continuo. Následuje Concerto Barocco.
Bělostné cvičební úbory tanečnic před chrpově modrou plochou jsou rozkošnou podívanou. Foto Ctibor Bachratý
Bělostné cvičební úbory tanečnic a bílá trička tanečníků tančících před chrpově modrou plochou jsou rozkošnou podívanou. Zdá se, že vidím tančit hlavičky not v linkách osnovy Bachovy partitury.
Nadšeně tleskám.
Rozzářená múza říká: Závěrečnou částí budou Epizody vzniklé z Balanchinova nadšení pro Webernovu dvanáctitónovou hudbu. Rakouský skladatel Anton von Webern patřil k představitelům hudebního neoklasicismu. „Jeho orchestrální hudba naplňuje vzduch jako molekuly,“ tvrdil Balanchine. Ke společné tvorbě přizval Marthu Graham.
Tanec působí jako rej vodních vážek na hladině rybníka. Foto Ctibor Bachratý
Hudba skřehotá, skřípe. Tanečnice v černých trikotech jsou lámány tanečníky v neuvěřitelné obrazce. Deformace těl ve mně vzbuzuje úzkost. Pekelné nokturno. Zkroucená silueta ženy mizí v tmách.
Z temného snu mě probírá až potlesk diváků.
Úžasné dílo, říká múza.
V zamyšlení odcházím. Neuvěřitelné, co se dá vyjádřit tancem.
Brno – Komín, 6. 5. 2023
Národní divadlo Brno – George Balanchine: Balanchine. Hudba Johann Sebastian Bach/Concerto Barocco, Petr Iljič Čajkovskij/Serenade, Tschaikovsky/Pas de deux, Anton Webern/Episodes, choreografie George Balanchine, dirigent Marko Ivanović, repetitiorky Nanette Glushak, Diana White, kostýmy Patricia Barker, asistenti/asistentky nastudování Jana Přibylová, Jana Ruggieri, Gustavo Beserra Quintans, Ivan Popov. Premiéra: 5. května 2023 v Janáčkově divadle.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 826)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
