Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 850)

    V hlučném rachocení hromů a hrůzného křižování blesků dohasíná letošní léto. Pošmourná doba. Čas vhodný na četbu.

    Historické glosy o Národním divadle teatroložky Eugenie Dufkové začaly ve Zpravodaji městské části Brno-střed vycházet v březnu tohoto roku. Repro obálky Zpravodaje No. 3/2023 archiv /zde/

    Nechal jsem si poslat sérii statí teatroložky Eugenie Dufkové, dávné vedoucí archivu brněnského Státního divadla, ve své době dramaturgyně jeho baletního souboru a redaktorky časopisu Program, publikované ve Zpravodaji městské části Brno-střed.

    Poutavým způsobem je v nich připomínán dramatický zápas prosazování českého divadla v poněmčeném městě od prvopočátků v závěru 18. století po prvá divadelní představení v Besedním domě a v Prozatímním českém národním divadle na Veveří ulici.

    Část vzpomínání je věnována herci Oldřichu Novému. Repro Zpravodaje No. 4/2023 archiv /zde/

    Část vzpomínání je věnována herci Oldřichu Novému, který do Brna přišel v roce 1919 z ostravského angažmá. Jeho první rolí v divadle na Veveří byl Bolo Baranski v Nedbalově operetě Polská krev. Nový se stal osobností ovlivňující vývoj lehkonohého divadla. Nejen brněnského.

    Z textu na mě vypadávají věty o Viktoru Kudělkovi, o jeho knížce Perly paní Operetky, slova o bájném dramaturgovi Ivu Osolsobě, o pěvkyni Jarmile Krátké a proslulém představiteli milovnických rolí Antonínu Julínkovi. Hořké je konstatování, všichni budeme zapomenuti

    S velkou úctou se probírám dávnými příběhy žitými mými nedávnými kolegy a kolegyněmi. Připomínám si chvíle, kdy jsem s nimi stával na jevištích a byl součástí zmiňovaných představení.

    Je to jako včera, když jsem se utíkal do strohé redakční místnosti pisatelky glos Eugenie Dufkové. Repro Zpravodaje No. 4/20223 archiv /zde/

    Je to jako včera, když jsem se utíkal do strohé redakční místnosti pisatelky glos Eugenie Dufkové smlčet svoji starost. Sedněte si, pane šéfe, jen co dopíšu, budu se vám věnovat.

    Jednou mi sdělila: Jsem rozená ve znamení ryb. Ryba vidí neviditelné a slyší nevyslovené. Dejte si na mě pozor!

    Paní Eugenie Dufková si v březnu připomenula jedenadevadesáté narozeniny… /Snímek je z 12. října 2018/. Foto FB Oči Brna /zde/

    Paní Eugenie si v březnu připomenula jedenadevadesáté narozeniny. Na otázku, jak si udržuje fyzickou a psychickou svěžest, odpovídá: Věřím v Boha.

    Končím listování konstatováním, že jde o šťastný počin redakce Zpravodaje městské části Brno-střed. Glosář Eugenie Dufkové je skvělým připomenutím historických zápasů o české divadlo.

    Brno – Komín, 31. 8. 2023 

    ///

    Více o Eugenii Dufkové na i-DN:

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 39)

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 374)

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 494)

    Texty Eugenie Dufkové na i-DN: zde


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 850)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,