Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 853)

Ať dělám, co dělám, nohám už neporučím. Trolejbus jsem zmeškal a do studentské Marty dorazil po začátku představení. Vpadl jsem mezírkou mezi hrající omladinu do rozezpívané hospody a kupodivu židlička se našla. Snad si mysleli, že jsem dědeček Dubský…

Honice jsou obcí starých časů a pořádků, vesničané jsou bohabojní, dbalí cti. Popíjejí pivo, režnou nebo punč, hovoří libozvučnou češtinou mistra Stroupežnického a hospodskou je fortelná šenkýřka. Znějí housličky, akordeon a dudy… Vojenský vysloužilec Bláha, starosta Dubský i první radní Bušek, urostlí, pohlední chlapíci, jsou mladí.  Herečky a herci se vylupují z chumlu rozjásané tančící omladiny a vášnivě hrají postavy příběhu.

Režie vedoucího absolventského ročníku Aleše Bergmana je laskavá, studenty nespoutává, nechává je řádit. Střehne však rytmus představení i únosnou míru výrazových prostředků. Výsledkem je s chutí hraná klasika a úsměvy na tvářích podmaněného obecenstva. Skvěle si vedou představitelé rodiny mistra krejčího Fialy v čele s bojovnou maminkou Terezou Moniky Tomkové a s rozpustilou dcerou Kristýnou Zuzany Valešové. Mimo jiné báječně hrající na dudy.

Herečky a herci se vylupují z chumlu rozjásané tančící omladiny a vášnivě hrají postavy příběhu. Foto DiFa JAMU

Revolučním počinem je obsazení i výkon Báry Horčičkové v roli stařičké Anny Dubské, autorem napsané pro dědečka Dubských. V postavě Četníka na sebe impozantním projevem upozornil chlapácký Tomáš Pavlica (alternuje s Josefem Kostkou) a sličná Klára Marxová byla za vílu v nezvykle křiklavém kostýmu s věnečkem z lučních květů na blonďaté hlavě v postavě Markýtky Nedochodilové. Nejvíce pozornosti na sebe strhávaly herecké souboje Jana Lukeše (Filip Dubský), Lukáše Baroše (Jakub Bušek) a Hynka Tajovského (Valentýn Bláha).

Furianti končí, spokojení diváci dlouze tleskají.

Doposud mlčící múza říká: Tolik nadějných talentů v jednom představení jsem dlouho neviděla. Výkonem večera byl bezesporu Lukešův starosta Dubský.

Vystoupal jsem staré marťanské schody a povídám: Zpoza mraků vidět hvězdy.

Múza dodává: Kéž by osud dal, aby po nebi pluly dlouho.

 Brno – Komín, 13. 9. 2023 

Studio Marta, DIFA JAMU Brno – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti. Dramaturgie: Vojtěch Balcar. Scéna: Matěj Prokop. Kostýmy: Monika Baršová, Magdalena Černá. Hudební spolupráce: Petr Svozílek. Režie: Aleš Bergman. Hrají: Jan Lukeš, Hana Drnovská, Kamil Bačovský, Bára Horčičková, Lukáš Baroš, Nikola Štěpánková, Markéta Richterová, Hynek Tajovský, Tomáš Abraham, Klára Marxová, Veronika Šupejová, Jakub Bagin, Monika Tomková, Zuzana Valešová, Jonáš Sýkora, Ondřej Dvořáček, Michal Busta, Josef Kostka. Premiéra: 8. září 2023. Psáno z první reprízy 11. září 2023.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 23. září 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 853)

1. Petr Hýbl

   

   Krásný den,
   jen bych chtěl upozornit, že četník byl alternován Tomášem Pavlicou.
   Díky
   Petr, produkce

   24.09.2023 (9.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. DN

   

   Děkujeme
   za upozornění. Opraveno.
   red.

   24.09.2023 (10.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Josef Herman

   

   Když už je z dědečka Dubských babička,
   je třeba upozornit i na to, že u Stroupežnického není fortelná šenkýřka, ale židovský šenkýř…

   24.09.2023 (12.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)