Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 854)
Jaroslav Štěpaník, redaktor dávno zaniklého listu Svobodné slovo, napsal hru František aneb Divné fógl o samorostlém filosofovi, podivínském korektoru Moravská orlice, kterému se říkávalo brněnský Sokrates. Její realizace se ujali slavkovští ochotníci.
Požádal jsem autora o zaslání scénáře a s chutí se ponořil do neuvěřitelných dobrodružství rodáka z hanáckých Topolan Františka Vymazala, jehož velkou vášní byla četba novin a knih.
Má mysl se vydala na pouť. Bloudila uličkami Starého Brna, sledovala Františka po hospůdkách, pavlačových špeluňkách i honosných bytech. Byla svědkem soukromé výuky německy mluvící dcerušky gymnaziálního profesora, postála u hrobu Dobrovského, naslouchala Mendelově přednášce a navštívila i Barvičovo první české knihkupectví.
S myšlenkou škoda, že realizaci hry neuvidím, jsem usnul.
Zázraky se dějí… (Spor se spolužáky). Foto Salik Sláma
Zázraky se však dějí. V sobotu v pět pro mě přijeli manželé Štěpaníkovi a slalomem mezi dopravními zábranami odvezli do Slavkova.
Před budovou Klubu Bonapart dýmal bělostný kouř. Místní totiž opékali nad plamenem vykuchaný skelet vepře! Čmoud se valil do foyeru, pronikal do restaurace i do divadelního sálu. Dýmem proběhla nevěsta, za ní umouněný ženich a dětičky v bílých sukničkách se smály a smály. Kdyby skrz dým přicválal na koni sám Napoleon, dusivý sen by byl dokonalý.
Osudný Silvestr… Foto Salik Sláma
Je tady nezvykle rušno, řekl pan Štěpaník, odvedl mě do hracího sálu a usadil vprostřed první řady. Představení začne za hodinu. Tady budete mít klid…
Zabalil jsem si nohy a ozvala se múza: Prvními slavkovskými ochotníky byli studenti, kteří v roce 1867 sehráli Klicperovy jednoaktovky. Současný Divadelní spolek sdružuje asi čtyřicet členů. Štěpaníkova hra zaujala režiséra a duši slavkovských ochotníků Stanislava Olbrichta již před pěti lety. Problémy s virovými omezeními však její realizaci odsunuly až do dnešních dnů.
Silvestrovská zábava. Foto Salik Sláma
Přicházejí diváci, rozevírá se opona a představení začíná. Drobotina, měšťané, měštky, studenti, policajt, omladina, bělovlasý pan farář, tři pohádkové sudičky, šansoniér s mikrofonem a stařecký František Vymazal ve svátečním mantlu tvoří malebný obraz.
Režisér otvírá příběh hrdiny epilogem.
František se svou bytnou. Foto Salik Sláma
Mnohohlavý dav se rozchází, sudičky vyslovují sudbu, na jevišti zůstává František v podobě školáka odcházejícího na vandr do Brna. Jednotlivé epizody jeho života tvoří chvátající sled důležitých okamžiků.
Představení protkávané zpěvem prezentuje vtipnost a ironický nadhled autora. Výtečná je jednoduchá, funkční scéna, umožňující plynulý tok děje.
Ve špilberském vězení… (František a Strážný). Foto Salik Sláma
Z nadšeně hrajících amatérů mě zaujali představitelé drobných roliček: Radek Kachlíř (Knihkupec), Miroslav Slováček (Farář), Elena Knotková (Hostinská u Rašovských) a Petra Vyšehradská (Mařka, uklízečka v knihkupectví). Největší uznání však zaslouží Marta Šujanová, představitelka Herty, a především Adam Šimoník za suverénní zvládnutí role nerudného samotáře Františka Vymazala.
Dlouhý potlesk potvrdil, že slavkovští mají své ochotníky i divadlo rádi. Foto Salik Sláma
Dlouhý potlesk potvrdil, že slavkovští mají své ochotníky i divadlo rádi.
P. S. Múza pravila prorocky: Hra pana Štěpaníka si v ničem nezadá s profesionálním jevištěm.
Brno – Komín, 26. 9. 2023
Divadelní spolek Slavkov u Brna – Jaroslav Štěpaník: František, aneb „Divné fógl“. Autor textů písní a hry: Jaroslav Štěpaník, režie: Stanislav Olbricht, klavírní improvizace: Jarmila Mašová, návrh scény: Stanislav Olbricht a Jarmila Pospíšilová, kostýmy: Jarmila Pospíšilová, světla a zvuk: Lubomír Vojtek a Jan Matyáš, nápověda: Marie Kostíková, Jana Zrebná a Silva Skokanová. Hudba k písním a jejich interpretace Luboš Javůrek. Premiéra 19. května 2023 /zde/. Psáno z reprízy 23. září 2023, Klub Bonaparte, Slavkov.
///
Více o inscenaci na i-DN:
GeoBlog Ladislava Vencálka (No. 38)
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 854)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Milena Michaela Orsi
Děkuji panu Tučkovi
za jeho mimořádně kvalitní reportáže z divadelních divadelních inscenací, na které se mnozí z nás nedostanou a které nám svým skvělým stylem psaní přibližuje.
Pan Jaroslav Tuček, výborný herec a jedinečný dlouholetý ředitel DNP, vidí divadlo profesionálním okem a předkládá nám přesný a trefný popis inscenací, které shlédl.
Děkuji, pane řediteli!
30.09.2023 (10.52), , Trvalý odkaz komentáře,