Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 859)
Ochladilo se, drobně mží. Múza notuje: Jen ve zpěvu, jen ve zpěvu, jsme našli sladkou úlevu. V teplé čepici s holí v ruce se sunu schody Janáčkova divadla. Múza brouká: My cizinou jsme bloudili… A já střehnu mramorové stupně, abych neupadl.
Zní hudba génia. Česká pahorkatina v pastelových barvách je na pohled. Chór pěje sborem: Své hlavy v prachu skláníme…
Začíná opereta o třech dějstvích Antonína Dvořáka na libreto Marie Červinkové-Riegrové Jakobín. Múza poznamenává ironicky: No prosím, opereta, hudební útvar, který na scéně Národního divadla nemá co dělat!
Zvykám si na hojnost libozvučných slabik – ó, he, ej, ach. Foto NdB
Zvykám si na hojnost libozvučných slabik – ó, he, ej, ach a kochám se pohledem na nádheru stylizované krajiny. Po prolamovaných chodníčcích hopsají zpěváčci jako zajíci. Nejčilejší z nich, purkmistr v zelené kamizole, přeskakuje z brázdy do brázdy a báječně pěje kuplet o bláznech.
Pardon, árii, napomíná mě múza.
Arietu!
Kochám se pohledem na nádheru stylizované krajiny. Foto NdB
Příběh psaný na vlasteneckou notu z doby národního obrození je pohádkově naivní, typicky operetní. Hrabě vyžene syna z rodného zámku. Bohuš odejde do Francie. Po revolučním chaosu se mu podaří i s rodinou uprchnout do Čech, kde je považován za stoupence Jakobínů. Následkem intrik hraběcího synovce Adolfa je zatčen a hrozí mu smrt. Nakonec se vše v dobré obrátí. Hrabětem je osvobozen a jmenován jeho nástupcem.
Múza je nadšena: Ach, ta Dvořákova hudba! A ta nezvykle tvarovaná scéna. Jen někteří sólisté se v ní neumějí pohybovat. Nebo se mýlím?
Nemýlíš.
Podlaha školy se vlní, pan učitel po vlnách běhá nahoru dolů a napomíná dovádivé žáčky. Foto NdB
Božská melodie v podání Terinky, Jirky a školáčků – Zdráv bud, ó, pane náš – patří k mým milovaným. Podlaha školy se vlní, pan učitel po vlnách běhá nahoru dolů a napomíná dovádivé žáčky.
Múza vrní blahem.
Pan hrabě působí impozantně.
Zpívá a hraje na výbornou, libuje si múza.
Dvořákova hudba je geniální, finále inscenace velkolepé. Foto NdB
Dvořákova hudba je geniální, finále inscenace velkolepé. Dětičky přinášejí makety rodných domků, sestavují je v řádek a nastává hluboké klanění.
Dojatá múza šeptá: Bože, to je jako v pohádkovém hračkářství.
Obecenstvo vstává ze sedadel a odměňuje umělecký tým dlouhým potleskem.
Nadšeně tleská i múza.
Tak tomu říkám vstup do sezony!
Brno – Komín, 11. 10. 2023
Národní divadlo Brno – Antonín Dvořák: Jakobín. Režie Martin Glaser, dirigent Jakub Klecker, sbormistr Pavel Koňárek, dramaturgie Patricie Částková, scéna Pavel Borák, kostýmy David Janošek. Premiéra 8. října 2023 v Janáčkově divadle, Brno
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 859)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
