Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 925)
Byl 29. červen, parný den roku 1999. Zemřel Peter Scherhaufer.
Peter Scherhaufer (31. 7. 1942 Bratislava – 29. 6. 1999 Brno). Foto archiv Jaroslava Tučka
Volala mi Eva Tálská: Soubor odlétá do zahraničí, budu potřebovat pomoc při organizování pohřbu…
Vůně smutečních kytic a věnců plnily chladné prostory krematoria. Zněly housle.
Scénář zádušního obřadu sestavil a z kruchty řídil Miloš Štědroň…
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25e, hrob č. 40 (náhrobek vytvořil akad. sochař Jan Šimek). Foto Jis /zde/
Je dusný červenec čtvrt století poté. Svit slunce se mračí do bouřných černí. Hledím na zašlou tvář z fotografie. Myslím na něj. Co by dnes dělal, jak by přemýšlel. A tu jako bych jej slyšel: Jarošu, teraz si zahrajeme na pravdu…
Si taký „serióz“. Ani Provázek, ani poskok… Mosíš vidět a nevidět, slyšet a neslyšet… Nauč sa mlčení… Mluv jenom, keď není zbytí, šak vješ… Chválu nečekaj, té sa od nás nedočkáš… Škoda ťa, Jarošu, na škole si byl dobrý herec…
Hřmí. Blesky křižují oblohu. Prška skrápí komínské střechy. Tvář mizí.
Peterko, tak zase za rok…
Brno – Komín, 10. 7. 2024
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 925)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Milena Michaela Orsi
Bylo dopoledne,
poslední školní den. S manželem a čtyřměsíční dcerkou jsme jeli po ulici Drobného směrem do města.
Kousek za nemocnící jsme zastavili před přechodem, několik dětí přecházelo přes přechod směrem k Lužánkám.
Řidič za námi nečekal. Zleva nás objel a přímo před našima očima srazil cca desetiletého chlapečka.
Když jsem viděla mále dítě letět vzduchem, spadnout na zem, vrávoravě vstát a zase spadnout, dostala jsem šok a začala jsem křičet.
Manžel utíkal do nemocnice pro pomoc, já jsem vzala deku mojí dcerky a podložila jí chlapečkovu hlavu.
Řidič, kterého nelze nazvat jinak, než idiotem, měl největší starost o stav svého auta…
Během chvilky se chlapce ujali zdravotníci a my jsme pokračovali do centra.
Manžel s miminkem zůstali v autě a já, těžce otřesená, vydala jsem se z “Maliňáku” cosi zařídit na Kobližnou.
U obchodního domu, který se kdysi, myslím, jmenoval Centrum, jsem potkala Miloška Štědroně.
A ten mi řekl, že toho dne zemřel Peter Scherhaufer – Šeri.
Na ten den nikdy nezapomenu.
Šeri, R. I. P.
13.07.2024 (11.09), , Trvalý odkaz komentáře,