Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 928)
Jsou prázdniny, večer a hic. Káznice, co pamatuje doby mocnářství, je za rohem. Kde se couráte, budou začínat, volá múza. Vstupujeme do nevzhledné ratejny. S viditelnými rozpaky hledají svátečně odění diváci místa k usednutí.
Na měsíční planinu přichází bělovousý básník. Do mrazivého ticha čte řezavým hlasem: Noc byla tenkrát bezmála a Úpa rozvodněna. Volal jsem do tmy jejich jména, dvě krásná jména, zoufalá.
Viktorka se směje, Barunka též. Tančí. Paní Božena v šatu měštky usedá na lavici: Smát se a tancovat, vše mi bylo jedno, jen když jsem tancovala.
Tanec se mísí s verši básníka.
Do děje vstupuje uhrančivý černý myslivec. Foto Ladislav Polák
Do děje vstupuje uhrančivý černý myslivec, jehož setnina prochází vsí. Zní věta paní Boženy: Veselá jsem byla, skotačivá, na stromy jsem lezla…
Viktorčin smích se stává bláznivým, svíjení těla tancem šílené. Myslivcovy stíny se vrývají do cihlových stěn.
Myslela jsem, že v lásce k muži najdu ukojení všech svých tužeb… Foto Ladislav Polák
Myslela jsem, že v lásce k muži najdu ukojení všech svých tužeb, že se budu cítit naplněná, mluví do ticha Božena Němcová.
Herold hlasem řezavým pláče pro Viktorku: Jde každému smrt mlčky vstříc, nemilosrdná pilná žnečka. Neodpočine, neposečká a jde zas dál jakoby nic.
Jde každému smrt mlčky vstříc, nemilosrdná pilná žnečka… Foto Ladislav Polák
Paní Němcová pokleká, zouvá manželovi boty: Muži by si měli uvědomit, že nejsou páni, a měli by se chovat k ženám, kterých si váží, jako milenci. Nešetřit citem, ale naopak hrubostí. S tou žádné manželství do pozdních let nepokvete…
Seifertova scénická Píseň pro Viktorku je u konce.
Seifertova scénická Píseň o Viktorce je u konce. Foto Ladislav Polák
Čtyři aktéři se uklánějí.
Vynikající miniatura, dí múza v zamyšlení.
Zdolávám kázeňské schody a dodávám: Odvážná, skvěle hraná. Propojení veršů Jaroslava Seiferta s dopisy Boženy Němcové je hluboké a působivé. A noční Cejl je prašný a hlučný…
Cestou k domovu vzpomínám na světovou premiéru Písně o Viktorce v režii Evy Tálské s Ivou Bittovou a Pavlem Zatloukalem v Divadle na provázku v červnu 1984…
Brno – Komín, 24. 7. 2024
ProART, Brno – Božena Němcová, Jaroslav Seifert, Martin Dvořák: Píseň pro Viktorku, Milostný dopis přes půl století. Námět a koncept Lukáš Novák, choreografie a režie Martin Dvořák, hudba Irena a Vojtěch Havlovi, kostýmy Jindra Rychlá, světla, zvuk Vojtěch Kopta, Michal Sklenář, jazyková spolupráce Pavel Michele, asistentka režie Klára Lidinská. Účinkují: Lada Jelínková, Lucie Hrochová, Dušan Sitek, Martin Dvořák. Premiéry 21. listopadu 2022, Werichova vila, Praha, 2. prosince 2022, Káznice na Cejlu, Brno. Psáno z reprízy 22. července 2024, Káznice, Cejl, Brno/více zde/.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 928)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
