Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 99)
Nevím si rady nad pojmenováním toho, co jsem téměř dvě hodiny pobaveně sledoval v premiéře studentského představení na Orlí. Singspiel? Opereta? Revue? Muzikál? Feérie? Byl to takový volně řazený zpěvný novotvar, aktualizovaný singspiel…
Z císařské metropole Vídně přijela do provinčního Brna tlupa hladových komediantů i se svým slovutným impresáriem Emanuelem Schikanederem. Psal se rok 1807. Snad… Schikaneder se stal ředitelem Královského městského divadla, které působilo v prostorách „staré“ Reduty. Tedy tam, kde kdysi koncertovali malí sourozenci Mozartovi…
Mozart byl v inscenaci připomenut dobře zpívanými parafrázemi árií singspielu Kouzelná flétna. A protože v dobách Schikanederových to divadelníci neměli lehké, zápasili s cenzurou, nemohli hrát to, co by je naplňovalo sebeuspokojením a divadelní sál platícími diváky, bojovali s brněnskou radnicí o její přízeň a o svůj chléb vezdejší…
Chudoba doby byla prezentována „chudou“ dekorací. FOTO archiv JAMU
Chudoba doby byla prezentována „chudou“ dekorací. Holá scéna byla členěna povlávajícími clonami řasnatých třásní blyskajícími se v záři reflektorů. Zadní stěnu tvořily dřevěné palety věnované divadlu sponzory. V temném prostoru nad nimi byl kout pro šest muzikantů. Nizoučké, taktéž z odpadkových palet vyrobené pódium se přesouvalo dle potřeb impresária. Současnost zastupovala hnusná atrapa hracího automatu, vznešeně nazývaná orchestrionem. Za vrchol scénické taškařice považuji spuštění kulatého symbolu jedné platební koruny města Brna v podobě vycházejícího slunce. Cimbál k tomu cinkal lidovou: Na tých panských lúkách, našel som já dukát…!
Promluvy komediantů s diváky rezonovaly. FOTO archiv JAMU
Promluvy komediantů s diváky rezonovaly. Smáli se jim a odměňovali jednotlivé repliky a vtipně hrané výstupy potleskem. V dlouhém sledu výjevů, piškuntálií a groteskností se objevil i předlouhý výstup „koštování“ vín s následnými přípitky na počest sponzorů představení. Svá hrdla a rety svlažovali všichni aktéři i diváci! Za tento výborný režijní nápad bych neváhal vymyslet a udělit „cenu jevištní recese“.
Svá hrdla a rety svlažovali všichni aktéři i diváci! FOTO archiv JAMU
S potěšením jsem sledoval komediantskou bravuru aktérů a jejich chuť uhrát veškeré kostrbatosti hraného libreta. Subreta velkých jevišť, skvěle zpívající Markéta Pešková zářila ve všech předepsaných polohách: intrikující manželky impresária, v koloraturách Královny noci i vtipné glosátorky dění. Vláčnou milostnicí jeviště i života byla čarodějka pohybu, stepující, zpívající Michaela Baladová. Trio – Katarina Mikulová, Kristýna Štarhová, Štěpán Kaminský – vytvořili v rolích radních trojici výstředních excentriků hýřících vtipností, šarmem a sehraností. Zazářil i Daniel Rymeš v roli prince Tamina a věčně oponujícího rebela jeviště Nikolase. Při jeho výstupech jsem si vybavoval slavnou Baladu z hadrů a básníka Villona. Poněkud z jiné „herecké kapsy“ mi připadal výkon chlapáckého Ondřeje Bábora hrajícího Antonia a Napoleona Bonaparte. Veškerému jevištnímu dění vládl muzikálně, herecky vybavený, všudypřítomný suverén Jiří Daniel. Jeho Schikaneder se pro divadlo narodil a divadlem žil. Skvělý výkon!!
S potěšením jsem sledoval komediantskou bravuru aktérů a jejich chuť uhrát veškeré kostrbatosti hraného libreta. FOTO archiv JAMU
Premiéra Pa-papapa-pa-pa měla úspěch. Celý ročník oboru muzikálového herectví v ní prokázal připravenost uspět v budoucnu na scénách divadel.
Po představení jsem se dověděl, že mnozí z tvůrců podepisovali petici na podporu divadla Radost a jeho ředitele Vlastimila Pešky i radostnou zvěst, že právě tento ředitel nabídl Michaele Baladové a Jiřímu Danielovi angažmá…
Zlomte vaz!
Brno – Komín, 14. 4. 2015
Divadlo na Orlí, Brno – Martin Sládeček, Mario Buzzi: Pa-papapa-pa-pa. Scénář a texty písní: Martin Sládeček. Hudba a texty písní: Mario Buzzi. Režie: Lukáš Kopecký. Dramaturgie: Helena Michková. Scéna a kostýmy: Jitka Fleisleber. Hudební nastudování: Brno Contemporary Orchestra. Stepová choreografie: Kateřina Čadová. Produkce: Michaela Žůrková. Psáno z premiéry 12. 4. 2015.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 99)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
