Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Zprávy

    Musica Florea uvede španělskou barokní zarzuelu

    Musica Florea připravila na své letní scéně Florea Theatrum pro letošní sezonu nový unikát – španělskou barokní operu, zarzuel na mytologické téma. Válka obrů neboli Ópera escénica deducída de la guerra de los gigantes je dramatickým alegorickým dílem barokního skladatele Sebastiána Duróna (1660–1716). V české premiéře zazní 12. července, a to v hudebním nastudování uměleckého šéfa souboru, dirigenta Marka Štryncla a v režii a choreografii Andrey Miltnerové. Florea Theatrum diváky přivítá na nádvoří Lichtenštejnského paláce, sídla Hudební a taneční fakulty AMU, představení začíná po setmění ve 21:00 hodin.

    Ze spolupráce A. Miltnerové s Musicou Floreou – Il Farnace. Foto: P. Dyrc

    Diváci se mohou těšit na skvělé pěvecké výkony španělské sopranistky Marty Infante, sopranistek Heleny Hozové a Michaely Šrůmové a sopranisty Vojtěcha Pelky. Zarzuelu Válka obrů uvedeme ve středoevropské premiéře ve spolupráci s českými a španělskými muzikology a umělci.

    Žánr, který je raritou

    Španělská barokní hudba je dodnes ve střední a východní Evropě realizována velmi málo. Svůj vrchol zaznamenala právě v melodramaticko-operních formách tzv. zarzuel. Pojem zarzuela použil poprvé spisovatel Calderón de la Barca v díle El golfo de las sirenas / Záliv sirén z roku 1657. Zarzuely byly psány převážně na mytologická témata, což platí i o zarzuele Ópera escénica deducída de la guerra de los gigantes skladatele Sebastiána Duróna (1660–1716). Válka obrů, jak můžeme volně její název přeložit, byla zkomponována na anonymní libreto a měla premiéru v Madridu, pravděpodobně roku 1701 u příležitosti oznámení svatby Filipa V. Španělského a Marie Luisy Gabriely ze Savoy.

    Toto dílo je považováno za jednu z posledních skutečně španělských oper, tedy typ hudebně dramatického díla komponovaného na principu střídání nápěvů a kupletů, před nástupem nového italského operního stylu, který je postaven na střídání recitativů a árií, tak jako to známe i v dnešních operách, vysvětluje dirigent Marek Štryncl. I Sebastián Durón se později věnoval tvorbě ve zmiňovaném italském stylu, který převládl v celé Evropě.

    V celé Válce obrů se objevuje pouze jeden recitativ, malá árie a dva menuety: To nám ukazuje jeho silnou španělskou charakteristiku spolu s jeho začínající znalostí italských postupů recitativu a árie a také francouzského stylu menuetu, který pravděpodobně začlenil do díla jako přihlédnutí k francouzskému původu Filipa V., doplňuje Štryncl.

    Exotika a tanec

    Na co dalšího se mohou diváci těšit, prozrazuje režisérka Andrea MiltnerováŠpanělsko bylo v té době multikulturní společností. Díky jeho koloniálním výbojům a geografické poloze se sem dostávaly vlivy z celého světa: v hudbě je velmi cítit Latinská Amerika, Afrika, židovská a osmanská kultura se svými složitými rytmy a živým temperamentem. Myslím, že tato hudba bude pro dnešní publikum obzvláště zajímavá.

    V baroku byl tanec neodmyslitelnou a zásadní součástí divadelních produkcí, a nejen divadla, ale i běžného života. Tanec byl pro barokní kulturu zásadní. Byl nezbytnou součástí vzdělání šlechty a vyšších vrstev a pro nižší vrstvy běžnou formou zábavy. Bez všech moderních životních vymožeností, ať už šlo o dopravní prostředky nebo zařízení šetřící práci, byl průměrný barokní člověk mnohem více propojen se svým tělem než průměrný člověk dnes, protože ho mnohem více používal. Proto je i nedílnou, rovnoprávnou součástí tehdejší divadelní kultury.

    Symbióza a interpretace hudby, zpěvu a tance ve stylu, který je věrný duchu doby, v níž vznikl, může být pro dnešního diváka velmi naplňujícím zážitkem, ujišťuje Andrea Miltnerová a dodává podrobnosti z příprav inscenace: Naše úzká spolupráce s Markem Štrynclem mi umožňuje hlubší pochopení hudby a její interpretace, což vede k detailnímu a přirozenému vývoji výsledného divadelního tvaru. Marek je zodpovědný za charakter hudby, ale ta samozřejmě ovlivňuje pohyb a výraz všech účinkujících na jevišti, ať už jsou to zpěváci nebo tanečníci, takže výměna názorů mezi námi je od samého počátku zásadní, abychom si navzájem rozuměli a zkoumali a šli stejnou cestou. Kompletní orchestr se k hercům připojí na zkouškách v závěrečné fázi.

    Historický kontext

    Zarzuela Válka obrů vznikla v době, kdy vypukla tzv. Válka o španělské dědictví (1701–1714) a opera odráží právě tehdejší mocenskou situaci, ačkoliv její námět je zdánlivě neutrální mytologický: pojednává o vítězném boji bohů proti obrům, bájným gigantům, kteří chtějí dobýt Olymp. Ve skutečnosti jde o však alegorii napjaté politické situace v tehdejší Evropě po vymření španělské větve Habsburků.

    Čtyři postavy opery, Palante/Pallas (vůdce obrů), bohové Jupiter a Minerva i rek Herkules představují skutečné osobnosti evropských zemí: Herkules symbolizuje krále Filipa V.; Jupiter, král bohů, symbolizuje francouzského krále Ludvíka XIV., dědečka Filipa V.; Minerva, hrdinka příběhu, představuje královnu Marii Luisu Savojskou, manželku Filipa V. a Palante, vůdce obrů, arcivévodu Karla Rakouského.

    • Autor:
    • Publikováno: 19. června 2024

    Komentáře k článku: Musica Florea uvede španělskou barokní zarzuelu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,