MY MIME aneb Potichu v Berlíně (No. 1)
16. – 18. května
Poprvé. Je to hezký pocit, ale zároveň velké nervy, když je něco poprvé. A ještě napínavější to je, když se rozjíždí festival, který by měl stát u zrodu tradice. A ještě napínavější to je, když se jedná o festival mezinárodní. A úplně nejnapínavější je, když se spoléhá, že část představení proběhne na open-air scéně, a musíme tedy věřit v přízeň počasí. To bývá v květnu, ale vlastně i kdykoli jindy, značně vrtkavé.
Festival v Die Etage FOTO AUTORKA
Je tedy nastartováno, UVIDÍME… Myšlenka na společný putovní festival pantomimy na trase Berlín-Praha-Varšava se zrodil na společných setkáních Nielse Zdeňka Kühna z berlínské Die Etage, Adama Halaše z pražské katedry mimického divadla HAMU a Bartka Ostapczuka z varšavského Mime Centra. Přivezou své studenty, kteří předvedou těm ostatním, co umí, a dostanou zároveň možnost získat inspiraci nejen na pohybových dílnách, ale také na představeních profesionálů. A zároveň i nové profesní kontakty. Tak se zrodil festival MY MIME.
Ukázalo se, že udělat první ročník v Berlíně byl šťastný nápad… Die Etage (http://www.dieetage.de/) na berlínské Ritterstrasse leží v samém centru avantgardně punkového Kreuzbergu. Vznikla v 80. letech ve dvou patrech někdejší továrny, a od té doby se tu vyučuje akrobacie a artistika, herectví, kreslení a malba, scénický tanec, muzikál a pantomima. Poslední jmenovaný obor je zakladateli školy panu Kühnovi zvláště blízký. Kdysi dávno byl totiž tanečníkem Laterny magiky a také zakladatelem Pantomimy Praha. A tak, i když v Berlíně už žije několik desítek let, s Čechy (a Českem) kontakt nikdy neztratil. Proto kromě němčiny v prostorách školy často zní i čeština, takže je to pro našince skoro domácké prostředí. Úsměvem, dobrým slovem a výbornými organizačními schopnostmi atmosféru ladí i paní Mirka Synková, rovněž Berlíňanka s českými kořeny. A není tedy divu, že schopným českým umělcům jsou tu dveře otevřeny – v průběhu let zde učili např. Radim Vizváry, Miřenka Čechová, Jindřiška Křivánková a další. A studenti mimického divadla HAMU sem jezdí velmi často (a velmi rádi) v rámci Erasmu na stáže. Jak už bylo řečeno, škola je to téměř rodinná, a skromná. Není tu nic zbytečného. Poskytuje studentům vše, co potřebují, tj. hlavně tréninkové sály, divadélko pro 70 diváků, a také cafe-bar jako místo setkání. Pro festival zde navíc byla ve dvoře postavena open-air scéna pro večerní představení , které si ovšem účastníci užili pouze v tlustých svetrech (až na pár odvážných umělkyň v lehkých šatičkách, které hřálo mládí a láska).
Mime Centrum Berlin, jen o pár ulic dál, je dalším malým zázrakem, který můžeme jen závidět. Na místě někdejší nemocnice, poté anarchistického centra vzniklo centrum kulturní. Jeho součástí je sál, kam mohou chodit cvičit a trénovat profesionálové i amatéři, ale především mediatéka s více než 7000 DVD tituly nonverbálního divadla a dokumenty se vším, co v této oblasti vzniklo od doby, kdy se začalo natáčet na filmový pás. Každý zájemce o tanec a mimické umění si sem může přijít po libosti záznam pustit. Ideál pro vědce a inspirace pro praktiky. Však je taky zdejší šéf Thilo Wittenbecher na svou mediatéku patřičně hrdý. A prozrazuje, že spolupráce s Čechy je velmi čilá. Spolupracují zatím především s brněnskou JAMU, ale mapují také plzeňský festival. Jedním z velkých výzkumných projektů, který se tu před lety uskutečnil ve spolupráci s mimem Ctiborem Turbou, byl Hanging Man – zkoumání pohybu člověka pověšeného hlavou dolů. Když jsme dostatečně naobdivovali místa, jaké v Praze schází, a vyslechli přednášku pana Kühna na téma vývoje pantomimy v Německu (pro zajímavost, právě Češi a Slováci se na ní podíleli poměrně zdatně, kromě Kühna připomeňme např. Milana Sládka či Dušana Pařízka st.), byl čas pro cvičení. A to s Ankou Gerber, jednou z výrazných osobností německého mimického divadla, a zároveň pedagožkou Die Etage.
Cvičení v Mime centru FOTO AUTORKA
Odpoledne přišla chvíle, kdy studenti začali dobývat Berlín. Proměnili se totiž v performery a klauny, a pod heslem MY MIME IN TOWN vyrazili do centra, aby hravou formou pozvali potenciální diváky na festival Co na to Berlíňané? Kdoví… Jisté je, že na všechna představení bylo plno. I když si přiznejme, že 70 míst zase není tolik, a značnou část publika tvořili přímí účastnici festivalu.
My Mime vyráží do ulic Berlína FOTO AUTORKA
První seznamování, první večerní představení a napjaté očekávání, ke kterému lektorovi budou přiděleni na workshop. Bylo z čeho vybírat – Francouz Lionel Menard, Japonec Jun Jun Takahashi, Rus Jevgenij Kozlov a Němec Tony de Maeyer. Ale o tom příště…
Komentáře k článku: MY MIME aneb Potichu v Berlíně (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
