Mým čtenářům! (No. 1)
Včera to všechno propuklo. To vám bylo veselo a dost málo se brečelo. Ne, není ani první duben ani první máj a dokonce to nebyl ani pátek. Věřte, nebo ne, ale celé Brno upřelo svůj zrak na papundeklové náhražky alegorických vozů a nakašírované obludnosti, které se v tematickém průvodu Dějiny v rytmu Janáčka vydaly od Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně přes náměstí Svobody až k Centru experimentálního divadla.
Brněnské průvody aneb Dějiny v rytmu Janáčka
Kdo nás znal, ten se smál, prstem si klepal na čelo. To Leoš Janáček na Lišce Bystroušce jel a kdekdo režnou popíjel a dirigoval přitom roztodivné masky z všemožných dějinných období divadla (tento perverzní obraz Janáčka na jedné z postav, jejímž je autorem, asi málokterý ze zahraničních návštěvníků pochopil), kolemjdoucí a všichni, kteří byli ještě při chuti, se přidávali a tleskali a jásali a směřovali do velkého sálu Divadla Husa na provázku, kde se v režii Martina Domkáře (student DiFa JAMU v Brně) v oparu divadelní mlhy uskutečnil zahajovací ceremoniál letošního festivalu. Za organizátory promluvila Eva Kašpárková, která obdržela obrovské lepenkové srdce. O přínosu festivalových akcí pohovořil děkan divadelní fakulty doc. Zbyněk Srba. Nakonec ředitel festivalu prof. Petr Oslzlý při samotném zahájení všechny přítomné doslova okouzlil svojí angličtinou.
Celý tento virvál vypadal, jako by organizátoři pro samou legraci už neměli čas na práci. Příště bych podobné akce doporučil nepodcenit a dal více prostoru jejich nazkoušení. Nicméně i tak akce svůj účel splnila dokonale – do podvědomí veřejnosti se festival dostal (i když, dle mého názoru, jsou Brňané podobnými průvody již lehce přesyceni) a vesměs studentské obecenstvo nadšeně reagovalo na drobné situační vtipy.
Stoupání k prvním vrcholům
Prvním představením letošního festivalu se stalo takměř pouliční představení George Dandin aneb Manžel v rozpacích v podání studentů ze Slovinska. Celý den se však i nadále nesl v duchu již tradičních her a klasických autorů, ovšem mnohdy v netradičním podání. Měli jste možnost zhlédnout Hamleta studentů z Jižní Koreje (pro ty, kteří jej nestihli, připomínám, že se ještě dnes v 10:30 koná repríza) a v off-programu zazářila grotesque love-story Aucassin a Nicola z JAMU, která připomenula zlaté staré časy, kdy slovo platilo, za lhaní se mlátilo do hlavy kamenem, a přesto se špatně nežilo. S absencí promyšlenější dramaturgické rozvahy se na jednu stranu režisérka (Barbora Herčíková) vyrovnala bravurně – nápadité inscenaci rozhodně nechyběl rytmus a byla plna zajímavých momentů – na druhou stranu naroubování vlastních myšlenek o současném problému potírání rozdílů mezi ženou a mužem se jeví pouze jako schválnost, než aby vyvolávalo rezonující ohlas v klasickém příběhu ze 13. století.
Představení se setkala s výbornými diváckými ohlasy a jistě se vryjí do paměti mnoha diváků. Tak nějak všechno nám to klapalo a na kecy se nedalo. Tak věřme tomu, že to tak půjde stále dál. Pojďme spolu, rychle do průvodu a dál stoupejme k vrcholu!
Komentáře k článku: Mým čtenářům! (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Lukáši,
kdysi – asi před patnácti, možná i více lety – jsem ve Vídni viděl vynikající představení Hamleta v provedení korejských studentů. Pamatuju, že začínal pohřbem starého Hamleta, což byl bíle nalíčený nahý butó tanečník, který při obřadu vstal a tančil kolem Klaudia a Gertrudy… Nevím, z jaké školy to byli studenti (jistě ze Soulu), ale znám jméno jejich profesora: Dr. Kim Woo Ok. Nejde o téhož, který připravil inscenaci i nyní? Je v Brně? Pokud ano, pozdravujte jej (setkal jsem se s ním několikrát během práce v ASSITEJ International, jíž byl či je aktivním členem) a třeba s ním udělejte rozhovor. Anebo se zeptejte těch, co tu jsou, zda tu starou verzi Hamleta znají. Podle popisu představení, kterou jsem si našel na netu, mi přijde, že by zde návaznost být mohla.
06.04.2011 (21.22), , Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš
dle popisu od VH byla to i tenkrát klasická hulcovina
21.04.2011 (22.38), , Trvalý odkaz komentáře,