Mým čtenářům! (No. 4)
Sražena typickými reprezentanty starých směrů v jeden šik, přinucena obhajovat své přesvědčení, volnost slova, právo bezohledné kritiky, snad nejtvrdší jakou kdy české divadlo zaznamenalo, přijala část mladé generace označení, které na ně bylo hozeno: redakce Meeting Pointu. Chceme individualitu, chceme ji v kritice, v umění. Individualita nade vše, žitím kypící a život tvořící.
Chceme pravdu v umění
Vidíme lid, jemuž místo světla osvěty dostalo se bengálských produkcí. Lid, který se stal prázdnou masou požírající často podprůměrné samozvané umění. Stádo ovcí, které se pro udržení dobré nálady spokojí s hranicí kýče a nechá se vést politicky dosazenými figurkami.
Umění má sloužit vyššímu ideálu. Nevážíme si bezmyšlenkového pestrobarevného látání přejatých myšlenek a forem, imitací populárních písní, veršovaných tuctových říkaček ani šedivého sektářství, falešných kultů osobnosti ani ploché rádoby objektivnosti. Chceme pravdu v umění, tu poctivou pravdu vnitřní, jíž normou je jen její nositel – individuum.
V prapodivné době vyrostla nynější generace, přesycena prázdnými frázemi, nesena sympatií k ruchu a životu. Nicméně zdá se, že vzájemná komunikace a setkávání mohou být začátkem nové epochy v dějinách celého světa.
Nenasytní
Včera byl zcela nejnabitější program. Krom studentů z hostitelské DIFA JAMU Brno s autorskou inscenací Rómeo a Héró (režie Ján Mikuš) se přestavili hosté ze Slovenské VŠMU s klasickou hrou Williama Shakespeara Sen noci svatojánské (režie Michal Vajdička), studenti z The Ludwik Solski State Drama School in Cracow nabídli pohybové představení Všechno pomíjí v režii Joa Altra, premiéru měla mezinárodní inscenace ze Švýcarské Scuola Teatro Dimitri – SUPSI Nenasytný Amfitryon v režii Davida Giovanzana a nesmíme zapomenout ani na jedinečné účastníky z University Theater House of Iran s autorskou hrou Žena, muž – režie Morteza Mirmontazemi. (Pokud jste si zatím nechali tuto příležitost ujít, vypravte se ještě dnes v 10:30 do HaDivadla.)
V off-programu studentů DIFA JAMU v Brně byla uvedena hned dvě monodramata. První – Salome – v režii hostující Vandy Drozdové a Don´t eat the smokin´fish v režii Mariky Smrekové, která se v programu k inscenaci odvolává k poetice E. F. Buriana. Nicméně žádnou hlubší souvislost než použití střídmého množství materiálů jsem neshledal. Předlohou byla povídka Dašeny Krištofovičové, kterou napsala ve svých sedmnácti letech. Otázkou zůstává, jestli je takováto povídka dostatečně nosným materiálem pro osobnostní monodrama. Diváci si více než inscenaci užívali jednotlivé výstupy, které se velice podobaly skečům v televizním pořadu HBO Na stojáka, kam by podle mne autorka měla svou orientaci spíše směřovat.
Střihy sestřihů
Procitli jsme do posledního dne. Dnes by si žádný z festivalových návštěvníků neměl nechat ujít v 15:00 v HaDivadle Encounter movie – sestřih z TV Encounter, která fungovala po celou dobu festivalu. A pak se již opět zraky celého Brna upnou k Divadlu Husa na provázku, kde se v 18:00 v závěrečném ceremoniálu odhalí závěrečné stanovisko poroty. Držíme všem pěsti a s napětím očekáváme výsledky!
P.S. Postmoderna neexistuje! (zatím)
Komentáře k článku: Mým čtenářům! (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
