Myslím na muže jménem Hemingway

Dívám se, dívám, tak jako všichni. Pracovní plány v prachu, zato cenné kontakty a reflexe kolegů a přátel. Jiné než v dobách „před“…

Protože padly i zahraniční cesty, pohybuji se mezi Spořilovem a Šumavou. A dívám se na nebe plné hvězd, po letech tiché, bez letadel. I na Spořilově je ticho a zpívají ptáci.

Vážím si těch, kteří pomáhají bez řečí – a že jich je! A nevěřím lidem, kterých bylo moudré se stranit i dříve. A psychopati se předvádějí…

Divadlo musí hledat pravdu o člověku. Na lež jako základní životní gesto jsem velmi citlivý. I u nás v rodině, tak jako v mnohých, krachuje skvělá a zavedená firma. Se zaměstnanci… lidmi… Ze dne na den… bez viny…

Přeji a závidím Německu i Rakousku a dalším evropským státům zažitý systém a vlády, které dávají prostor odborníkům, šíří klid, důvěru a naději.

Je to situace nepředvídaná, ale nejhorší od druhé světové války? Co léta padesátá? A invaze a následná okupace s ničením životů, kariér, rodin? Tisíců talentovaných lidí vehnaných do emigrace? Jejichž vzdělání, schopnosti a intelekt nám ve vládě právě chybějí. A ODVAHA, soucit a nadhled.

Zdravý rozum, říkám si každým dnem. A sousedním zemím přeji i péči o umělce. Bez řečí chrání své talenty. Národní bohatství. Most k budoucnosti.

Myslím na muže jménem Hemingway. Odvaha je důstojnost pod nátlakem.

Tady na Šumavě – jak říká náš pětiletý Eliášek – prořídly řádně lesy… Každou bouří, vichřicí i vichrem. Stromy se tlakem větrů ze západu ohýbají do vnitrozemí. Při otevřených hranicích se můžeme přesvědčit, že lépe a zodpovědněji založené bavorské lesy zdaleka tolik netrpí. Kolem padlých smrků žijí jedle, buky, borovice, tis, jalovec a celé to nádherné a nekonečně bohaté společenství.

Věčný život.

S vichry k nám už celá staletí vane též dech evropské kultury, vzdělanosti a hodnot, na něž jsme, Bohu díky, věky napojeni. A zodpovědnost padne na hlavu pánů, kteří vzývají ruskou či čínskou vládu, aniž by domysleli, co by to znamenalo pro svobodu a lidská práva každého z nás.

Mene-Tekel Fares, vlastně mené, mené-tekél-farsin! Viz biblická kniha Danielova.

S úctou, jak vidím tyto dny, a vím, že sejdeme se v lepších časech…

Váš Michael Tarant