Na Oáze s Magorem
Tak tohle je definitivně konec. Nikoli všeho, ale mého psaní do Divadelních novin. Chtěl jsem přestat už vícekrát, vždycky mne Vladimír Hulec ještě přesvědčil, tentokrát už je bez šance. Když nejsem schopen napsat nic než blbosti, jak bych mohl doufat, že je někdo bude číst? A ostatně, proč by to dělal?
Nemám ani chuť někam chodit, kdekdo se mne ptá, jak se cítím či jak mi je, jako by neměli zajímavější téma k hovoru. Nu, kdybych si mohl dát panáka (spíš více panáků), bylo by mi nepochybně líp. Zatím to neriskuju, je však dobré vědět, že mám v záloze takovou možnost, kdyby mne to tady přestalo bavit definitivně.
Už jsem tuším zmiňoval, jak obdivuju každého, kdo je schopen jednou za týden dodat do novin nový text. Já toho, jak vidno, nejsem schopen ani jednou za čtrnáct dní. Nijak mne to už netrápí. Těm, co můj sloupek četli, děkuju a ujišťuji je, že beze mne budou DN jenom lepší.
Komentáře k článku: Na Oáze s Magorem
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Pavel Košťál
Pane Jirousi – Magore – díky nejenom za tento sloupek. Včera (25.7.) jsme byli na Vašem autorském čtení v Brně a úplně nás uhranuly Vaše básně. Třeba ta o pavoučcích na dně dřezu….
26.07.2011 (14.04), , Trvalý odkaz komentáře,