Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí
Na skok do Paříže (No. 3)
Třetí den festivalu českého divadla v Paříži Na skok do Prahy byl vedle druhé reprízy performance Jakuba Maksymova Malá úvaha o manipulaci, která přinesla zase nové vyústění, ve znamení rozjetého kolektivu Pris dans les phares, jenž nastudoval úryvky tří her tří českých autorů.
Francouzský kolektiv Pris dans las phares je volným sdružením herců, kteří se už od společného studia na divadelní škole jednou za čas scházejí a v rámci jakési laboratoře zkoušejí nejrůznější přístupy k divadlu. FOTO autor
Organizátoři pro festival přeložili části her Ondřeje Novotného (To léto), Kateřiny Rudčenkové (Čas třešňového dýmu) a Davida Košťáka (Lajka), které přiblížily francouzskému publiku současné české drama a zároveň sloužily i jako jakési lákadlo pro místní dramaturgy a režiséry. Podle ředitelky festivalu Lindy Duškové už je dokonce v jednání uvedení jednoho z textů ve Francii.
Francouzský kolektiv Pris dans las phares je volným sdružením herců, kteří se už od společného studia na divadelní škole jednou za čas scházejí a v rámci jakési laboratoře zkoušejí nejrůznější přístupy k divadlu – od výtvarných postupů k site specific projektům. Scénické čtení českých „jednohubek“ pro ně prý bylo dokonce první ucelenou prací s textem, což ale na výsledku rozhodně nebylo poznat. Soubor si navíc sám zhudebnil písničku ze hry Ondřeje Novotného či sborově odzpíval slovenskou lidovou píseň tak dokonale (a dojemně), až téměř nebylo poznat, že nejde o rodilé mluvčí.
Autorskému kolektivu se povedlo v každém z úryvků zachytit specifickou poetiku všech autorů (z Času třešňového dýmu Kateřiny Rudčenkové). FOTO autor
Autorskému kolektivu devíti herců se povedlo v každém z úryvků zachytit specifickou poetiku všech autorů. Nepatetickou revoltu probouzející se ze střízlivých rán Ondřeje Novotného i nostalgické listování albem ženských úzkostí a radostí v Čase třešňového dýmu, vyzvedl inscenaci přítomný dramaturg a zároveň jeden z autorů David Košťák, který si pochvaloval i zpracování svého vlastního textu.
Nakonec se jim podařilo vyslat na oběžnou dráhu i Lajku. FOTO autor
Nakonec se jim podařilo vyslat na oběžnou dráhu i moji Lajku, raketou, která nebyla hnaná přílišným patosem, ale věčnou zprávou o nespravedlnosti a zradě těch, kteří nemají možnost promluvit za sebe, popsal své dojmy a dodal: Festival Na skok do Prahy se mi rozhodně postaral o zážitek z her, které ke mně promlouvaly blízce, ač cizím jazykem.
I v pátek pak bylo možné v prostoru Anis Gras zhlédnout výstavu české výtvarnice Barbory Sléhové, kterou pojmenovala Na skok na místě. V ní zdokumentovala svůj pohled na Paříž, v jedné části pak doplněný i nápadně se podobajícími „záběry“ z Prahy, o které se postarala její sestra Tereza.
///
Více na i-DN:
…
…
Na skok do Paříže (No. 4)
///
Komentáře k článku: Na skok do Paříže (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
