Na Zábradlí se hlásí 8 (-1) uchazečů
Objekt Davida Černého na fasádě Divadla Na zábradlí. FOTO MARTIN MELICHAR
Do výběrového řízení na pozici ředitele/ředitelky Divadla Na zábradlí jsou přihlášeni tito uchazeči:
1. MgA. Martin Glaser
Souhlasí se zveřejněním programu uměleckého využití Divadla Na zábradlí – zde
2. Mgr. Petr Štědroň, Ph. D.
Souhlasí se zveřejněním programu uměleckého využití Divadla Na zábradlí – zde
3. MgA. Petr Prokop
Souhlasí se zveřejněním programu uměleckého využití Divadla Na zábradlí – zde
4. Ing. Milan Corjak
Souhlasí se zveřejněním programu uměleckého využití Divadla Na zábradlí – zde
5. MgA. Martina Schlegelová, Ph. D.
Souhlasí se zveřejněním programu uměleckého využití Divadla Na zábradlí – zde
6. Vladimíra Lenertová
Z důvodu nesplnění dokončeného požadovaného stupně vzdělání vyřazena
7. Mgr. Jiří Bábek
Nesouhlasí se zveřejněním programu uměleckého využití Divadla Na zábradlí
8. MgA. Jakub Hora
Souhlasí se zveřejněním programu uměleckého využití Divadla Na zábradlí – zde
///
Složení komise, která má o ředitelích Divadla Na zábradlí a Divadla pod Palmovkou rozhodnout:
Předseda výboru pro kulturu pražského Magistrátu Ondřej Pecha (ODS),
Bývalý radní pro kulturu pražského Magistrátu Lukáš Kaucký (ČSSD)
Člen kulturního výboru pražského Magistrátu Albert Kubišta (TOP 09)
Ředitel DJKT Plzeň (od srpna 2013 ředitel ND Praha), šéf katedry činoherního divadla DAMU a režisér Jan Burian
Herečka ND a pedagog DAMU Eva Salzmannová
Scénograf a pedagog DAMU Jan Dušek
Produkční, člen vedení KC Zahrada a pedagog DAMU Jiří Sulženko
///
Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na pozici ředitele/ředitelky Divadla Na zábradlí:
Oznámení o vyhlášení výběrového řízení (ZDE)
Usnesení Rady hl. m. Prahy číslo 2257 ze dne 18.12.2012 (ZDE)
Termín odevzdání přihlášek byl 14. 2. 2013.
Převzato ze stránek Magistrátu hl. m. Prahy – informace z odboru kultury: Oznámení o vyhlášení výběrového řízení
///
Více se o těchto tématech dočtete na i-DN zde:
Kdo je pro? Proti? Zdržuje se?
Jak naložit s divadly, která spravuje magistrát?
Výběrová řízení na šéfy pražských divadel
Komentáře k článku: Na Zábradlí se hlásí 8 (-1) uchazečů
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Pavlovský
Nemohu si pomoci:
samí praktici bez výjimky a navíc nikdo z podobného typu divadla. Co třeba někdo z malého divadla ostravského, brněnského nebo bratislavského? A proč 3 radní, z toho jeden bývalý? Nestačil by jeden? Vždyť tomu vůbec nerozumějí!
23.02.2013 (23.37), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Je to
vyrovnaný peleton – narozdíl od konkursu na ředitele DpP. Asi nejinovativnější a pro DNz nejvhodnější mi připadají projekty Petra Štědroně a Martiny Schlegelové. Štědroň nabízí zcela novou, na současném směrování (a lidech) DNz zcela nezávislou epochu divadla, jež slibuje být obdobně výrazná, jako byla Grossmanova či Léblova. Projekt Martiny Schlegelové se napojuje na aktuální směry soudobého evropského divadla, což by mohlo z DNz vytvořit centrum „nové dramatiky“, jež u nás chybí. Hodně zajímavý by mohl být projekt Milana Corjaka s um. šéfem Janem Nebeským. Naplnila by se tím představa Petra Lébla, který právě Nebeského označil za svého následovníka. Nicméně: Kdo je Milan Corjak?! Z projektu se o něm moc nedozvíme a ani na Google jsem toho moc neobjevil.
Projekt Martina Glasera je myslím daleko vhodnější na Palmovku (dramatik Petr Zelenka) a je velká škoda, že se Glaser nehlásí tam. Což si ostatně myslím i o projektu Petra Štědroně, který nepříjemně „vyšťouchává“ Schlegelovou (nechtěl bych rozhodovat).
A ostatní?
Vysoce kvalitní Prokopův projekt by myslím mohl počkat na Ypsilonku, Hora (resp. Czesany) neslibuje (očekávatelnou) změnu a Jiří Bábek – ač svůj projekt nezveřejnil – je přece jen o něco jiná váhová kategorie. Jeho případné vybrání by – obávám se – připomínalo vítězství Company.cz v Komedii.
Docela by mě zajímalo, jaký program nabízela divnoženka Vladimíra Lenertová.
24.02.2013 (2.41), , Trvalý odkaz komentáře,
David Oplatek
Proč tři radní?
Asi proto, že DNz je příspěvková organizace města. Protože byli zvolení a zastupujou veřejnost. Zaujímat postoj typu: Dejte nám provozní dotaci a o víc se nestarejte, mě neskutečně vytáčí. Čerpat veřejné prostředky a bránit se přitom kontrole mně nepřijde fér.
27.02.2013 (9.38), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Také si myslím, že tři radní do komise, která má posoudit odborné předpoklady kandidátů, nepatří. Ostatně víc než prověřit kandidáta tam zřejmě přišli hlídat jeden druhého.
Ale to ještě neznamená, že upírám politikům právo rozhodnout, jen si myslím, že mají rozhodnout na základě odborných doporučení. Vskutku nelze jen čerpat dotace a bránit se kontrole zvolených politiků – nikdo jiný než oni nemá právo rozhodnout o využití peněz daňových poplatníků, jejich zájmy jsou povinni hájit. Jde jen o to, zda se rozhodují jako laičtí odborníci na divadlo, a to je špatně, nebo jako skuteční politikové. Jinak řečeno: konkursní komise by měla být odborná, rada města pak rozhodne o jejím návrhu.
27.02.2013 (20.23), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
J.,
stále přemýšlím o Tvé dlouhodobé výhradě vůči účasti politiků v konkursních komisích. Intuitivně s Tebou souhlasím i nesouhlasím. Pokud tam jsou, mohou lépe posoudit, kdo a proč se hlásí, kdo a proč byl vybrán. Jejich následné – ať už přímo v daném řízení nebo později na magistrátu – tak může být mnohem fundovanější, než kdyby si jen přečetli důvody výběrové komise, kde by nebyli. Současně samozřejmě hrozí, že ji mohou nepříjemně ovlivňovat nějakými neuměleckými partikulárními (stranickými) zájmy. Přesto si myslím, že by jako aspoň přísedící měli být jednání přítomni. A klidně v počtu tří. Jde o velké peníze a podstatná rozhodnutí.
28.02.2013 (12.49), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
V.,
pokud se má odborně posoudit, musejí to udělat odborníci. Posoudit politicky musejí politici. A mají poslední slovo jaksi ze zákona i z hlediska selského rozumu – mají volbou danou pravomoc starat se o veřejné finance.
Pokud se konkrétní konkurs odehraje po smyslu tak, aby ta zásada byla dodržena, je úplně jedno, jak to bude organizováno. Zažil jsem konkurs, nakonec asi úplně nejlepší, v Českých Budějovicích, kdy se to odehrálo jaksi najednou: v komisi převažovali politikové (!!), ale naslouchali nám odborníkům a uchazečů se ptali na věci vysloveně ekonomické či politické. A nakonec vedli debatu o našem odborném návrhu, mezi sebou, otevřeně, my jim do toho už nezasahovali, a oni rozhodli kupodivu podle nás, i když původně měli svého jiného kandidáta.
Ergo je jedno, kdo bude sedět v komisích, v tom máš pravdu, ale není jedno, jak ten konkurs proběhne. Uvedené byla ze všech mých zkušeností naprosto ojedinělá výjimka.
28.02.2013 (16.47), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Přesně takový typ
konkursního řízení, o jakém mluvíš v souvislosti s Budějovicemi, jsem měl a mám na mysli jako nejvhodnější. Dobré na něm je, že lze operativně osvětlit, o co které části spektra při rozhodování jde, proč rozhodují právě tak, a tím způsobem postupně nalézt vhodného kandidáta. Tedy že nejen politická část komise, ale i odborná může aproximativně upravovat svou volbu.
Problém nastává, když se nedohodnou ani ti odborníci. Mám pocit, že právě to se stalo v konkursním řízení na Divadlo Komedie.
28.02.2013 (20.18), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Pavlovský
Podle mne
je správný původní Josefův návrh: Pravidla by měla být systémová a žádné výjimky!
Konkursní komise složená ze 4 – 6 odborníků a k tomu jako lichý předseda – politik. Ten je tam v podstatě jenom na dohled nad regulérností postupu a jednání. Další politikové tam už nemají smysl, jsou to diletanti (podobně i zástupci odborů atp.)
Politik – předseda – pak přináší verdikt komise radě města (ostatním politikům) na způsob soudce či poslance – zpravodaje – hájí jej a vysvětluje, protože byl do odbornosti výběru zasvěcen a během jednání se přesvědčil, že výběr je správný.
03.03.2013 (8.12), , Trvalý odkaz komentáře,