Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Naděje je věčná
Věčná naděje, festival s unikátním posláním zaměřující se na prezentaci hudebních skladatelů tvořících v hrůzných podmínkách koncentračních táborů, odhaluje podzimní program čtvrtého ročníku. Během října a listopadu zvou organizátoři na koncerty, přednášku a literární čtení ve výjimečných prostorách.
Letošní ročník je mimořádný žánrovou pestrostí a otevřeností nejširšímu publiku – od milovníků klasiky, přes kabaret, písňovou tvorbu, komorní provedení, po sdílení životních zkušeností pamětníků a historiků. Festival si vybírá zajímavá a autentická místa, jako je například Winternitzova vila nebo Španělská synagoga, aby atmosférou lokace umocnil umělecký zážitek, říká členka správní rady festivalu, Martina Jankovská.
Ve spolupráci s projektem Musica non grata zahájí festival 24. října ve Státní opeře skladby Pavla Haase, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna a Antonína Dvořáka, tedy díla zkomponovaná přímo v Terezíně nebo zde prováděná. Přednesou členové orchestru Státní opery, její sólisté a hobojista Vilém Veverka pod vedením dirigentky Olgy Machoňové Pavlů.
Večerem v kostele sv. Vavřince 26. října provede laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, sólový klavírista, vyhledávaný komorní hráč a skladatel Adam Skoumal. Ve svém programu skloubí katarzní výpověď Suity Karla Bermana, reflektující zkušenost z vyhlazovacího tábora. Podobně drásavý náboj má Sonáta Leoše Janáčka. Protipólem nabízejícím „věčnou naději“ budou lyrické Písně beze slov Felixe Mendelssohna Bartholdyho a cyklus Jaro Josefa Suka. Čteným úryvkem bude 26. října uvedena také audiokniha Erika Poláka Tři kapitoly, která letos dostala svou audio podobu díky hlasu herce Daniela Krejčíka.
4. listopadu přednese v Michnově paláci Graffovo kvarteto, patřící mezi přední české soubory a navazující na bohatou interpretační tradici české kvartetní školy, tvorbu Wolfganga Amadea Mozarta, Gideona Kleina a Viktora Ullmanna. O den později, tedy 5. listopadu, rozezní PhilHarmonia Octet a operní pěvec Roman Janál kostel sv. Šimona a Judy skladbami Gideona Kleina a Gustava Mahlera. Ke kompozici písňového cyklu Chlapcův kouzelný roh se nechal Mahler inspirovat sbírkou německé lidové poezie. Kleinovo Divertimento vzniklo v době po okupaci Československa, kdy musel mladý skladatel přerušit po zavedení tzv. Norimberských zákonů v protektorátu Čechy a Morava studium hudební vědy.
Dětská opera Praha odehraje 7. listopadu 2021 ve Stavovském divadle operu Brundibár Hanse Krásy. Brundibár o dětech a pro děti sice nebyl napsán v koncentračním táboře, v terezínském ghettu se mu však dostalo bezmála šedesáti repríz. Autentickou vzpomínkou uvede dopoledne Michaela Vidláková, která zažila Brundibára v Terezíně jako šestiletá.
Přednáška Vojtěcha Blodiga (náměstka ředitele Památníku Terezín) a Zuzany Peterové o ghettu Terezín v době 2. světové války a o každodenním životě v této nelehké době a nelidských podmínkách proběhne 10. listopadu ve Winternitzově vile. Doprovodí violistka Kristina Fialová Nouzovská.
Festivalovým vrcholem bude vystoupení Bente Kahan 23. listopadu ve Španělské synagoze s komorním polským Orchestrem Leopoldinum pod vedením dirigenta Ronena Nissana s programem terezínských kabaretních písní, skladeb Ernesta Blocha, Viktora Ullmanna a Tadeusze Różewicze a ostravské básnířky Ilse Weber.
NFM orkiestra Leopoldinum si vydobyl mezinárodní uznání, jeho nahrávky získaly řadu ocenění. Bente Kahan je herečkou, performerkou a hudebnicí židovského původu. Narodila se v Oslu, herectví studovala v Tel Avivu a New Yorku. Otec, rumunský rabín, ji podnítil ke zkoumání tematiky židovství a holocaustu. Jako autorka monodramat a pásem s hudbou nechává na jevišti ožít jidiš, hebrejštinu i jazyk ladino. K tvorbě Ilse Weber se obrátila na podnět jejího syna, Hanuše Webera.
Ostravská básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice Ilse Weber, byla s manželem Willim a mladším synem roku 1942 odvlečena do Terezína, staršího syna Hanuše se podařilo zachránit v rámci akce organizované Nicholasem Wintonem. Ilse byla s mladším synem roku 1944 zavražděna v Osvětimi, Willi po válce nalezl básně a notové zápisy své ženy, které před odjezdem do Osvětimi v Terezíně ukryl. Po návratu do vlasti se snažil pozůstalost zveřejnit, v době komunistického antisemitismu však narazil na podezření z propagace „sionismu“. Verše Ilse Weber byly později vydány v Izraeli a Švédsku.
Vydáním audioknihy Erika Poláka Tři kapitoly a koncertem Bente Kahan se festival Věčná naděje připojil k připomínce letošního 80. výročí počátku deportací Židů z českých zemí a vzniku ghetta v Terezíně. V tomto duchu se nese poselství letošního festivalu. Můj otec vzpomíná na své dětství židovského chlapce, které je plné nejistot, obav, ale i naděje. Jemu osud přál, proto našim úkolem je tyto události připomínat a usilovat, aby se nic takového nemohlo opakovat, dodává Jiří Polák, zakladatel festivalu, jehož otec Erik Polák přibližuje knihou Tři kapitoly dětství třináctiletého židovského chlapce v Terezíně.
Komentáře k článku: Naděje je věčná
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
