Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Nahlédnutí na Vyšehrátky
Od roku 2004 pořádá Studio Damúza na Vyšehradě interaktivní festival VyšeHrátky a za tu dobu získalo množství nejmenších diváků pro divadlo. Jedná se totiž o festival interaktivní, nepočítá se tedy s pasivitou dětí, ale naopak jejich hravostí a spoluúčastí.
V návaznosti na svou zprávu z Letní Letné o batoláriích (zde) musím říci, že právě VyšeHrátky stojí v první řadě uvádění pořadů a inscenací pro nejmenší děti. Symbolicky se festival odehrává v prvních zářijových dnech jako „příprava na školní rok“ 1. – 4. září. Odehrává se na královské a knížecí akropoli Vyšehradu, program zaměřuje především na rodinné publikum, kam mohou rodiče těch nejmenších přivést děti, aby poprvé okusily divadlo jako diváci i spoluúčastníci. Druhá část programu je pak určena školním kolektivům. Součástí festivalu jsou nejen představení, ale také rozmanité tvůrčí dílny pro děti.
V letošním roce, kdy festival dosáhl plnoletosti, znovu otevřel širokou nabídku představení pro nejmenší. Foto Jana Soprová
V letošním roce, kdy festival dosáhl plnoletosti, znovu otevřel širokou nabídku představení pro nejmenší prostřednictvím loutkového a autorského divadla propojeného s hravými vzdělávacími aktivitami pro širokou veřejnost. Kromě nejmenších diváků jsou ovšem na festival zváni i pořadatelé různých akcí podobného typu z celé republiky, aby si tady vybrali vhodná představení.
Společně s dvouletým vnukem jsme zavítali na chválenou Řeku, představení o řece, o vodě a lidech a zvířatech kolem ní. Zleva . Foto FB (zde)
Společně s dvouletým vnukem jsme zavítali na chválenou Řeku, představení o řece, o vodě a lidech a zvířatech kolem ní. Projekt vznikl v roce 2020, v režii Štěpána Gajdoše se v něm „na střídačku“ objevují Kateřina Bejčková, Matouš Fendrych, Matěj Šumbera a Kryštof Grygar (pozn. podle fotografií z předchozích představení hrají obvykle tři herci, tentokrát se ale objevili jen dva).
Důležitá je především scénografie Anny Gumboldt, která vytváří okrouhlé koryto řeky s několika kaskádami. Foto Jana Soprová
Důležitá je ovšem především scénografie Anny Gumboldt, která vytváří okrouhlé koryto řeky s několika kaskádami. Kbelíky plné vody nejprve vytvoří proud, který spádem plní koryto, v němž se odehrávají drobné děje. Ty v několika minipříbězích mapují koloběh roku od jara do zimy. Figurky protagonistů i vodních zvířat jsou tvořeny z přírodních materiálů. Je to vyprávění beze slov, fyzické akce jsou doprovázené pouze zvuky a hudbou (Matěj Štrunc).
Pravé eldorádo nastalo po představení, kdy děti mohly konečně k vodě a dostatečně si užily cákání, koupání houbových zvířátek a dalších vodních radovánek. Foto Jana Soprová
Pro mrňata se ukázala půlhodina možná až příliš dlouhá, nemohou-li sahat do tekoucí vody. Vzhledem k tomu, že se představení odehrávalo v otevřeném stanu, mnohé děti začalo po chvíli zajímat kromě děje technické zázemí i to, co se děje venku. Ale pravé eldorádo nastalo po představení, kdy děti mohly konečně k vodě a dostatečně si užily cákání, koupání houbových zvířátek a dalších vodních radovánek.
Jak jsme u tohoto typu představení zvyklí, obě festivalová představení byla vyprodána. Pokud máte malé děti či vnoučata, Řeku jim rozhodně dopřejte.
Studio Damúza, Praha – Štěpán Gajdoš a kol.: Řeka. Režie: Štěpán Gajdoš, scénář: Štěpán Gajdoš a kol., výprava: Anna Gumboldt, hudba: Matěj Štrunc. Hrají: Kateřina Bejčková, Matouš Fendrych, Matěj Šumbera/Kryštof Grygar. Produkce: Martina Diblíková. Premiéra 5. září 2020.
///
Více o inscenaci Řeka na i-DN:
…
Komentáře k článku: Nahlédnutí na Vyšehrátky
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
