Narozeninová oslava, nebo smuteční hostina?

Větší část debaty se točila okolo vhodného modelu nového vedení divadla. Padla myšlenka návratu ke kořenům, kdy by divadlo podobně jako v jeho počátcích vedli tři režiséři, což by mohlo po dvanáctileté éře Morávka přinést oživení. Podle mě by to bylo realizovatelné, jen pokud by byli úplně mladí. Byla by to sázka. Museli by o tom být naprosto přesvědčení, uvedl Oslzlý. Režisér Pavel Baďura, adept na řízení Centra experimentálního divadla, měl k modelu více režisérů také připomínky. Domnívám se, že v tuto chvíli vyzobnout tři režiséry a doufat, že budou schopni spolupracovat, je mírně naivní, uvedl. K ideji byl skeptický i dočasný šéf uměleckého souboru, dramaturg Miroslav Oščatka. Svět divadla dnes funguje jinak, řekl. Mizí specifičnost divadelních domů, necirkulují jen režiséři, cirkulují i herci. To je velký problém. Také on se ucházel o vedení CEDu, město ale žádného ze čtyř původních kandidátů nevybralo.

Primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno) potvrdil, že chce s výběrem nového uměleckého šéfa DHnP počkat až na nového ředitele CED, který tak dostane možnost přivést s sebou své spolupracovníky. Pokud ale v průběhu pár týdnů výběru ředitele centra zjistíme, že všichni kandidáti se shodnou na tom, kdo má být uměleckým šéfem Husy na provázku, nebude co řešit, řekl Hollan.

Dům pánů z Fanalu, současné sídlo DHnP a CED. FOTO archiv DU/IDU

Tématem diskuse bylo také, do jaké míry by se mělo DHnP otevřít lidem a hledat způsoby činnosti, které neseparují herce a diváka. Baďura ve svém projektu plánuje „vytáhnout“ divadlo ven mezi lidi a rozvolnit strukturu tak, aby mohli divadelníci ihned reagovat na aktuální dění. Podle Oščatky se však divadlo v nedávné minulosti rozbíhalo ven až příliš a soubor to vyčerpávalo.

Diplomat Michael Žantovský připomněl, že divadlo bývalo součástí komunity. Provázek se inscenačně vždy vracel ke starým, lidovým, karnevalovým tradicím venkovského divadla. V tom pro mě a pro Pražáky byla duše Provázku, uvedl.