Othella, jednu z proslulých tragédií Williama Shakespeara. Utkat se s klasickým dílem, které má za sebou nespočet inscenačních výkladů, je pro každé profesionální divadlo zcela legitimní výzvou, a to i v případě, kdy musí redukovat počet autorem předepsaných postav i vystačit s prostou scénografií.">
Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Natřený načerno

    Divadlo Na Jezerce si s principálem (a také režisérem) Janem Hrušínským trouflo na Othella, jednu z proslulých tragédií Williama Shakespeara. Utkat se s klasickým dílem, které má za sebou nespočet inscenačních výkladů, je pro každé profesionální divadlo zcela legitimní výzvou, a to i v případě, kdy musí redukovat počet autorem předepsaných postav i vystačit s prostou scénografií. Ta se ovšem Ivo Žídkovi (šikma, ukončená na horizontu projasněnou malbou oblaků a moře) vydařila, složitější problém nastal při obsazování proslulých rolí tohoto dramatu intrik a žárlivosti. Nejsilnějšími figurami na vztahové šachovnici jsou tentokrát Jago (Radek Holub) a jeho žena Emilie (Miluše Šplechtová alternující s Veronikou Jeníkovou). Holub slavného padoucha a našeptavače nedémonizuje, činí z něho postavu až komicky přisprostlou (včetně fyzického dotírání na dívku lehčích mravů Biancu, ale i na Desdemonu obdivujícího Roderiga, jehož později podle zavraždí). Jde o košatou, histriónskou kreaci, která se však nejeví jako příliš kompatibilní s ostatními rolemi. Všechny znaky věrohodné jevištní postavy má pak Emilie Miluše Šplechtové, která zvláště ve finálním odhalení Jagovy podlosti herecky exceluje. Nešťastný pár, Othello a Desdemona, jsou Martinem Sittou a Terezou Němcovou ztvárněni sice s vkusem, ale málo výrazně. Sittovi sedí jiný typ rolí (i shakespearovských, viz jeho Kalibán či šašek Feste), občas zápasí s deklamací a jeho spontánní, přirozenou mimiku likviduje „krém na boty“. Je opravdu při realizaci Othella nutné ono natírání načerno, nelze více důvěřovat divákově fantazii? Tereza Němcová není příliš zkušená interpretka, její výkon neurazí, ale větších hloubek Desdemonina naturelu i osudu se nedobere. V inscenaci se bohužel vyskytne i několik výjevů povážlivě groteskních, například blesková opilost Cassiova (Zdeněk Hruška) či svůdný taneček „kyperských holek“.

    Martin Sitta (Othello) a Radek Holub (Jago) FOTO IVAN KAHÚN

    Jan Hrušínský jevištní situace aranžuje přehledně, a kdyby všichni herci odvedli špičkové výkony, i účinně. Jde o pokus smělý, docela sympatický, nutno však podotknout, že Večer tříkrálový alžbětinského klasika dopadl ve zdejším sále lépe a pro personální konstelaci Divadla Na Jezerce se jeví jako titul vhodnější.

    Divadlo Na Jezerce – William Shakespeare: Othello. Překlad Martin Hilský. Režie Jan Hrušínský, scéna Ivo Žídek, kostýmy Vladislava Sittová, hudba Jan Kučera. Premiéra 6. dubna 2011.

    • Autor:
    • Publikováno: 15. května 2011

    Komentáře k článku: Natřený načerno

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,