Návrat krále?
David Drábek se po delším čase vrací do hradeckého Klicperova divadla, jemuž kdysi neohroženě vládl coby diváckými davy velebený dramatik, režisér i umělecký šéf. Jeho aktuální mise přitom rozhodně není z nejjednodušších, protože bodrý služebník múzy Thálie pečlivě vycídil staré brnění a vyrazil završit rodinnou ságu vyklenutou hrami Jedlíci čokolády (2011) a Velká mořská víla (2014). Jak si v lítém boji o svého diváka vede?
Jiří Zapletal (Ludvík), Anežka Malá (Anežka) a Pavla Tomicová (Róza) v posmutněle nostalgickém epilogu Drábkovy rodinné ságy FOTO PATRIK BORECKÝ
V Brokolici na Marsu se loučení s nepochybně milovanými charaktery setkává se zálibou v excentrické komice a staromilské melodrama vroucně líbá akční spektákl. Spíše než pečlivě prokomponované finále dramatické trilogie se servíruje variace na pokračování po dvaceti letech, posmutněle nostalgický epilog někdejších bujarých dobrodružství, jehož fragmentární děj značně retarduje početná série narážek a laškovných pomrknutí na oddanou fanouškovskou základnu. Spielberg z Dobřichovic si tentokrát libuje zejména ve verbálním humoru, který nezřídka koření expresivním výrazivem. S bezelstnou upřímností se vyznává z náklonnosti k tradičním postupům mainstreamové kinematografie, avšak jeho snaha o nápaditou hru s popkulturními citacemi se brutálně tluče s tendencí k polopatismu. Prostoru pro divákovu fantazii je pomálu, protože takřka každá třeskutá situace či působivý obraz jsou následně verbálně uváděny na pravou míru.
Scénograf Jakub Kopecký kreativně vychází z původních návrhů Martina Chocholouška a Marka Zákosteleckého, jevištní dominantou zůstává rodinná usedlost sesterského tria, proměněná ovšem na geriatrické centrum. To se stává místem čím dál zběsilejších kejklí skupinky seniorů, kteří statečně i s nadhledem vzdorují blížícímu se zániku. Groteskní, s křiklavou barevnou paletou si drze pohrávající kostýmy Sylvy Zimula Hanákové úderně podtrhují eklektického ducha předlohy a vtipně narážejí na své hollywoodské předobrazy. Bojové choreografie Petra Nůska, v nichž se skvěle osvědčí i členka a členové jevištní techniky, se inspirovaly v intelektuálním étosu konverzačních komedií Buda Spencera a Terence Hilla a hypnotický soundtrack Drábkova věrného souputníka Darka Krále hravě kombinuje lidovou zemitost, nablýskanou fantasy opulenci a přízračnou atmosféru nebeských sfér.
Inscenace je milostným dopisem zejména starší části hereckého souboru Klicperova divadla. Přeživší postavy z předchozích dílů, jejichž představitelé již nejsou v angažmá, se připomenou alespoň předtočenými vstupy. Příležitost ke společnému divočení do sytosti využívá zejména energií sršící pánské trio Jiří Zapletal, Jan Vápeník a Filip Richtermoc, jejichž osudová klaunská přitažlivost se stává zdrojem většiny komických situací. V ústřední postavě Ludvíka (Zapletal), který je přiznaným autorovým alter egem, se poutavě zrcadlí věčné klukovství s vědomím omezenosti vlastního času i neochotou k předčasnému odcházení a jeho ztvárnění je pokornou poctou tvůrčímu géniu Robina Williamse. Neutuchající ženskou sílu výborně demonstrují Patti Smith hradeckého kulturního kvasu Marie Kleplová coby punková údernice Marie a Martina Nováková, která si rozpustile podmaňuje westernovou vamp krasavici Boženu i Gluma. Postava Rózy pak Pavle Tomicové dovoluje rozeznít především unyle sentimentální tóny jejího hereckého naturelu. Ještě výrazně skoupější byl autor i režisér k mladým představitelům. Vojtěchu Říhovi, který má čerstvě za sebou Hamleta, přistál televizně jednorozměrný doktor Costner a jevištně debutující Anežka Malá s kapkou nervozity, zato však pomocí bezprostřední něhy a precizní intonace ztvárnila Rózinu a Ludvíkovu stejnojmennou dceru.
Brokolice na Marsu pod rouškou nadsázky vypráví o smrtelně vážných věcech a má všechny předpoklady komerčního hitu. Škoda jen, že po cestě k publiku někde poztrácela svou odvahu k rafinovanosti. Pořád však lepší jedna autorská komedie než nekonečný zástup Brouků v hlavě a Charleyových tet.
Klicperovo divadlo Hradec Králové – David Drábek: Brokolice na Marsu. Režie David Drábek, dramaturgie Martin Satoranský, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, scéna Jakub Kopecký. Světová premiéra 2. března 2024 na Hlavní scéně.
Komentáře k článku: Návrat krále?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
