Návrh Státní kulturní politiky 2015–2020
Předem chceme vyjádřit souhlas se snahou vlády ČR systémově podložit rozvoj kulturního bohatství celkově. Za zásadní považujeme prohlášení o výdajích státu na podporu kultury v podobě 1 % HDP. Šlo by o již několikrát proklamovaný výdaj, který se zatím zdaleka nepodařilo naplnit. Současně ovšem žádáme, aby tento údaj nebyl zkreslený případnými závazky státu (vůči církvím apod.).
Doufáme, že se podaří tímto zákonným ukotvením dostat legislativně kulturu na roveň jiným oblastem ve společnosti (jako je sport nebo školství). Proto podporujeme:
1. Zavést akreditovaný systém celoživotního vzdělávání pracovníků v kultuře (důsledkem absence je naprostý nedostatek odborníků na legislativu).
2. Netransformovat vybrané státní kulturní instituce na veřejnoprávní
(současná praxe ukazuje, že liberalizace je v podfinancovaném sektoru kultury pro zaměstnance výrazně negativní. Pokud nedojde k naprosto zásadnímu zlepšení financování kultury, liberalizace mzdových podmínek umělců bude mít za následek spíše zhoršení podmínek zaměstnanců, především v oblasti regionů. Jako naprosto nesystémové a devastující bychom považovali zlepšení mzdových a platových podmínek zaměstnanců na úkor snížení počtu zaměstnanců).
V případě možného odpolitizování kulturních organizací nejsme přesvědčeni, že systém správních rad zásadně situaci změní. Naopak se obáváme, že fungování kulturních organizací bude pod vlivem zájmových skupin, které by mohly využívat takové zřízení k naplňování svých osobních motivací. Pokud budou voleni za členy správních rad lidé na základě vůle zřizovatelů (což budou výhradně politici), nemůžeme hovořit o odpolitizování kulturních institucí.
Rozhodně v takovém modelu požadujeme zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách.
3. Pokračovat v nastavení platového ocenění zaměstnanců kulturního sektoru s ohledem na společenský význam jejich práce
Bohužel žádná aktivita výrazně nezlepší fungování sektoru kultury, pokud nebude směřovat do tohoto sektoru více zdrojů ze státního rozpočtu. Bez jednoznačné finanční participace státu vůči regionální kultuře nebude možné dostatečně motivovat, natož nařizovat, vyšším územním celkům zvýšenou podporu kultury.
4. Financování kultury není dotace, ale investice do kvality života národa
Herecká asociace Unie profesionálních zpěváků ČR Unie orchestrálních hudebníků ČR
Komentáře k článku: Návrh Státní kulturní politiky 2015–2020
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)