Návrh systémové optimalizace Studia Ypsilon
FOTO JIŘÍ SLÁMA
Řešitelský tým s vedoucím Ondřejem Černým předložil 15. dubna Magistrátu hl. m. Prahy Návrh budoucí podoby divadel zřizovaných hl. městem Praha a harmonogram transformace proměny pražské divadelní sítě.
Nabízíme oba dokumenty a především prostor pro veřejnou diskusi.
Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (návrhový dokument)
Návrh systémové optimalizace pražské divadelní sítě (podkladová studie)
///
Pro přehlednost a možnost konkrétních diskusí vybíráme jednotlivá divadla.
FOTO LENKA VYBÍRALOVÁ
Studio Ypsilon
Poslání divadla včetně uměleckého zaměření
Vladimír Just v Encyklopedii divadelních souborů píše: „Zrod poetiky Studia Ypsilon jako ryze autorského divadla souvisel s hnutím malých divadel počátku 60. let. Autorská poetika Ypsilonky leží mezi tvůrčími principy první a druhé vlny malých divadel 60. let: vyšla z text-appealu a autorský přístup rozšířila na celý kolektiv i na sféru inscenační, tj. režijní, scénografickou a hereckou.“ Originální poetika Ypsilonky, rozvíjená od první poloviny 60. let dodnes jejím zakladatelem Janem Schmidem (nar. 1936) v intencích bytostné divadelní kreativity, patří ke klíčovým fenoménům českého divadla posledních čtyř desetiletí.
Budoucnost tohoto divadla je závislá na tom, do jaké míry se podaří pro obohacení vyhraněné ypsilonské poetiky, která bezpochyby ovlivnila řadu českých divadelních tvůrců a interpretů, získat tvůrčí osobnosti mladší popř. střední generace. Spolupráce některých mladých režisérů se Studiem Ypsilon naznačuje, že poetika Ypsilonky, postavená mj. na nadčasové divadelní syntéze slova, hudby a výtvarných prvků a z principu otevřená inovativní divadelní estetice, má potenciál se dále rozvíjet a najít si novou, silnou pozici na zítřejší mapě vrcholných projevů českého divadelního umění.
Nelze ovšem nevzít na vědomí fakt, že divadelní prostor, který Studio Ypsilon od roku 1978 využívá, není v majetku hl. města Prahy. Nájemní smlouva je na dobu neurčitou, je tedy možno ji standardně vypovědět.
Je třeba zároveň konstatovat, že divadlo se nenachází v současné době v příliš dobré kondici – ekonomicky, divácky, ani umělecky.
—
Studio Ypsilon zaznamenává od r. 2010, který lze považovat za vrchol sledovaného období, trvalý pokles diváků vlastních představení (z 28 540 na 20 784, tj. o 27 %). I přes postupně snižovaný počet představení (z 221 na 173 v průběhu 2 let) klesá průměrná obsazenost hlediště. Tento pokles se netýká hostujících představení, kterých je sice řádově méně (40 – 48 ročně, tj. 20% z celkového počtu v r. 2012), ale u kterých lze sledovat lehce vzrůstající tendenci zájmu diváků jak v absolutních číslech, tak v průměrné návštěvnosti.Výše příspěvku HMP na činnost divadla v průběhu 5 let stoupla o 18%, celkové náklady na činnost od r. 2010 klesají.
Celková kapacita hledišť / počet scén: 292 / 2
—
Navrhovaná právní a provozní forma [1][8]
Varianta 1: I přes silnou „autorskou“ roli Jana Schmida ve Studiu Ypsilon se nedomníváme, že by jeho osoba měla vstupovat do zakladatelských rolí nového právnického subjektu. (Charakter tohoto divadla má blíže k typu „veřejnoprávního“ Divadla na provázku než k Suchého „privátnímu“ Semaforu.)
Právní forma: o.p.s., založená hl. městem Prahou, posléze doporučená přeměna na ústav
Zdůvodnění: nejvhodnější právnické osoby pro neziskový subjekt tohoto typu
Provozní forma: Divadlo si má i po své transformaci uchovat podobu repertoárového divadla ansámblového typu. (Míra externích a interních úvazků je ovšem zcela v rukou ředitele divadla.)
Varianta 2:
Právní forma: právnická osoba soukromého práva založená bez spoluúčasti města dle rozhodnutí jediného zakladatele resp. majitele, Jana Schmida, resp. současného managementu a uměleckého vedení divadla.
Zdůvodnění: Tato varianta akcentuje výrazně autorský charakter divadla. Vzhledem k veřejně prospěšnému charakteru divadla doporučujeme založení ústavu, nicméně rozhodnutí je zcela na současném managementu.
Provozní forma: Provozní forma bude zcela na rozhodnutí zakladatelů.
Pozn. Divadlo sídlí v pronajatých prostorách. Přeměna jeho právnické osoby je závislá na dohodě s majitelem divadelní budovy.
—
Návrh aktuálního postupu
Varianta 1: Vycházet z Hlavních zásad jmenování a hodnocení činnosti ředitelů divadel, zřizovaných hl. městem Praha (viz kapitola 7.2.1), nicméně je nezbytná jejich modifikace pro specifickou situaci tohoto divadla.
Vzhledem k náročnosti transformačního procesu je třeba ředitelskou roli nově obsadit. Doporučujeme proto vypsat co nejrychleji výběrové řízení na pozici ředitele Studia Ypsilon, v jehož zadání by byla formulována povinnost předložit transformační projekt, který bude ctít dosavadní kontinuitu Studia Ypsilon a rozvíjet jeho poetiku ve spolupráci s jeho zakladatelem. Vítězný uchazeč bude v zakládací listině nově založené o.p.s. jmenován jako první ředitel na období dvou let.
Varianta 2: Vycházet z Hlavních zásad jmenování a hodnocení činnosti ředitelů divadel, zřizovaných hl. městem Praha (viz kapitola 7.2.1), nicméně je nezbytná jejich modifikace pro specifickou situaci tohoto divadla. Vyzvat současného ředitele J. Schmida k předložení transformačního programového projektu.
(V případě pokračování příspěvkové organizace doporučujeme vypsat co nejrychleji výběrové řízení na pozici ředitele Studia Ypsilon, v jehož zadání by byla formulována povinnost předložit projekt, který bude ctít dosavadní kontinuitu Studia Ypsilon a rozvíjet jeho poetiku. Mandát vítězného uchazeče by měl mít max. tříletý. Jeden rok před jeho skončením bude provedeno hodnocení, na jehož základě bude rozhodnuto o dalším postupu.)
Komentáře k článku: Návrh systémové optimalizace Studia Ypsilon
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Dovoluji si
z jiné diskuse (nad textem R. Ermla Zombie peskuje zombie – viz: http://www.divadelni-noviny.cz/zombie-peskuje-zombie-aneb-reslove-voodoo ) přenést část diskusního vstupu Petra Pavlovského. Zdá se mi, že se sem hodí:
Plná dotace
je tu na pováženou. Jistě, dělat konkurs na nového ředitele autorského divadla je nesmysl, ale dějiny divadla také ukazují, že autorská divadla zpravidla končí jako teenageři. Pokud ovšem, jako třeba Provázek, neprovádějí generační výměnu šéfů sama, bez vnějšího tlaku.
06.05.2013 (22.37), , Trvalý odkaz komentáře,