Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Martinů z kůrů andělských

    Opera Bohuslava Martinů Hry o Marii se vůbec poprvé hrála s velkým úspěchem v Brně v roce 1935. Po osmdesáti letech tu dokonce vyprodala Janáčkovo divadlo, kam režisér a současný brněnský operní šéf Jiří Heřman přenesl svou inscenaci z pražského Národního divadla (2009).

    Hry o Marii

    Brněnské nastudování Her o Marii je operní obřad FOTO MAREK OLBRZYMEK

    Pro brněnské uvedení Heřman upravil či vypustil pár po pravdě ne moc povedených drobností, jinak na konceptu slavnostní duchovní hry nic nezměnil. Správně, skladba vychází ze středověkých a barokních náboženských her, jimž dal Heřman okázalou krásu oltářů a gobelínů, na jevišti vykreslenou tradičními (kulisy, kostýmy) i současnými (postele v první části, barvité svícení) prostředky. Jestliže té nádhery bylo ve zlacených portálech zlaté kapličky trochu moc, do funkcionalisticky strohého prostředí Janáčkova divadla zapadají Heřmanovy opulentní obrazy ideál­ně. Inscenace v Brně přímo rozkvetla, nadýchla se ve velkorysém prostoru, jak o tom Heřman odedávna sní.

    Platí to i pro zvukově-prostorovou koncepci inscenace. Už v Praze zněly sbory z galerií a postavy procházely hledištěm. V Brně však hned první nástup aktérů všemi schodišti a vchody sjednotil hlediště s jevištěm do jediného dramatického prostoru, diváci se stali součástí slavnostní hry stejně jako při bohoslužbě v chrámu. Jindy problematickou akustiku sálu překonal mohutný prostorový zvuk několika sborů zpívajících z obou galerií, z jeviště, také ve foyeru a nakonec i v hledišti. Závěrečné sborové zpěvy zněly jak z kůrů andělských.

    Josef Pančík připravil sbor brněnské opery snad ještě precizněji nežli obvykle. Zvlášť dobré bylo doplnit ho mladými zvučnými a výtečně sezpívanými hlasy Pěveckého sboru Masarykovy univerzity (nastudoval sbormistr Michal Vajda), výtečně svůj part odvedl i Dětský sbor Brno (sbormistr Valerije Maťašová). Pavla Vykopalová zejména v Paskalině, s Alžbětou Poláčkovou především v Mariken, zaslouží velkou pochvalu, ale s nimi dlouhá řada interpretů menších a malých rolí, jimiž Martinů své dílo zalidnil. Brněnskému nastudování však vládnou jednoznačně sbory. A kultivované hudební nastudování Jakuba Kleckera (velmi komplikovaný aparát reprízy spolehlivě vedl dirigent Robert Kružík) vedené v klidných přesných tempech, v propracované zvukové dynamice a barevnosti účelně tišeného orchestru, který prakticky demonstroval pokornou službu hudbě a duchovní meditaci.

    Národní divadlo Brno – Bohuslav Martinů: Hry o Marii. Hudební nastudování Jakub Klecker, režie Jiří Heřman, scéna Pavel Svoboda, kostýmy Alexandra Grusková, choreografie Jan Kodet, světelný design Daniel Tesař. Premiéra 27. března 2015. (Psáno ze čtvrté reprízy 19. dubna 2015.)


    Komentáře k článku: Martinů z kůrů andělských

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,