Nemajetnické světy kultur (No. 3)
Byl-li cílem letošního Půlměsíce pokus o poznání různých podob arabského divadla, pak nemohlo být na závěrečný den vybráno lepší dílo než komorní hra alžírského autora Slimana Benaïsse nesoucí název Proroci bez boha.
Z francouzského originálu Les Prophètes sans Dieu text přeložila Lenka Jelenová a v režii Lucie Málkové se prorockých úloh Mojžíše a Ježíše v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí ujali Jan Holík a Michal Dalecký. Třetí herec – Jiří Kniha – z pochopitelných důvodů nemohl zosobňovat Mohameda, a nezbylo mu, než aby se v roli autora hry snažil přiblížit alespoň náhled třetího z proroků na zásadní otázky, jež byly vzneseny v průběhu dialogu zakladatelů abrahámovských věrouk.
Právě prvek reflexe celé hry, spočívající ve snaze autora jako jednoho z diskutujících poradit si se zobrazením Mohameda a dále se svéráznými názory dvou přítomných proroků, nabídl hrací pole k mnohovrstevnaté hře přirozených, autorsky originálních úvah o soužití příslušníků jednotlivých vyznání. I když vycházely ze základních otázek po původu náboženských válek a sporů, byly dováděny do důmyslně vybroušených myšlenek založených na narážkách na obecně povědomé rysy jednotlivých proroků a jejich obcí. V replikách proroků se prolínaly odkazy na náhledy příslušného učení, na sebe samé i na sebe navzájem se spontánními myšlenkovými pochody přirozeně uvažujících lidí, jež z náboženských hrdinů činily lidsky uchopitelné osoby. Aniž by je však zesměšňovaly nebo snižovaly jejich význam.
Hra se nesnaží působit jako hlubokomyslné filosoficko-náboženské dílo, ale i přes nadhled a laskavě nekonvenční humor není důvodu ji za ně nepovažovat.
Autor je student arabistiky FF UK
Komentáře k článku: Nemajetnické světy kultur (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)