Divadelní noviny > Názory – Glosy
Neobjevujme objevené
Transformaci Národního divadla i dalších příspěvkových organizací zřizovaných ministerstvem či územními správnými celky považuji za nezbytnou. Přimlouvám se za inspiraci v blízké cizině, přičemž považuji za důležité vyhnout se nevhodné a zbytečné normotvorbě a zvolit některou z existujících forem právnických osob – nabízí se akciová společnost, společnost s ručením omezeným či ústav.
Myšlenka zvláštního předpisu upravujícího novou formu právnické osoby (veřejnoprávní instituce v kultuře) je koncepčně špatná. Ideově navazuje na socialistické představy o regulaci kultury (a právní regulaci vůbec), když za základ pro kulturní instituce financované převážně z veřejných zdrojů volí právnickou osobu veřejného práva. Je to zásadní nepochopení reforem kulturního sektoru v Německu a Rakousku, kterých se dovoláváme. V západní Evropě si vystačili s právnickými osobami soukromého práva, na nichž se v různé míře účastní stát anebo územní samosprávné celky. Totéž řešení by bylo funkční i u nás – transformace Národního divadla opravdu nestojí na novém zákoně, ale jen na vůli zřizovatele. Zájmy zakladatele lze lépe zajistit standardními právními formami, případně ve spojení s legislativním dotažením statutu veřejné prospěšnosti. Česká úprava právnických osob je neobvyklá velkým množstvím zvláštních forem právnických osob, což v praxi vyvolává více potíží než prospěchu (školská právnická osoba, veřejná výzkumná instituce, církevní právnická osoba ad.), protože na rozdíl od propracované úpravy obchodních korporací a právnických osob občanského práva je tato regulace atomizovaná, nekvalitní a nedostatečná.
Komentáře k článku: Neobjevujme objevené
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
