Nevěsta z baru
Poté co Pavol Breslik 22. prosince zazpíval Jeníka ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta v Mnichově před velkou hromadou hnoje, zopakoval ho o dva a půl měsíce později v Drážďanech v baru. Ve dvou různých překladech! A zase lyricky, měkce, schopen precizně dostát jiné podobě postavy v odlišném prostředí. Francouzská režisérka Mariame Clément příběh umístila do venkovského baru, jehož majitelem je Kecal (Tijl Faveyts), který Mařenku (Hrachuhí Bassénz) zaměstnává coby servírku. Jako už mnozí před ní šije příběhu nový kabát, aniž by tím cokoli podstatného získal. Naopak jeho situace ztratily švih a vtip v upracované snaze režisérky domýšlet detaily nového jednání postav, pohříchu však detaily nepodstatné, nebo dokonce zavádějící. Tak třeba z provozních dveří baru vyjde Kecal a významně si zapíná poklopec, za chvíli se vyšourá Mařenčina kolegyně, uplakaná si upravuje šaty, neboť ji Kecal znásilnil. Poté ze dveří vyjde Mařenka a zkoumá zřejmě těhotenský test, evidentně pozitivní, jak dokreslují její pohyby a kostým – jenže o čem pak příběh hrát? Smysl režisérka neřeší, daří se jí ovšem s pěvci tvořit věrohodné konkrétní jednání. Taneční scény v obecně „slovanských“ krojích se předvádějí jako program na pódiu podniku, komedianti se do programu přišli Kecalovi nabídnout a on si vybral hru ze středověku – po zbytek představení se tedy stavějí amatérské kulisy kamenných hradeb a Esmeralda naznačuje kankán oblečená jako gotická madona. Asistují jí mexičtí kytaristé a polonazí tanečníci možná z Havaje. Proč se navazující scény setkání Mařenky s Vaškem a Kecala s Jeníkem (popíjejí na baru, jak jinak) prezentují jako souběžné tak, že se vždycky jedna hraje a druhá jen gestikuluje, jsem nepochopil. Zvlášť když Mařenku svádějící Vaška Jeník trochu žárlivě pozoruje.
Tomáš Netopil vedl vynikající drážďanský orchestr k možná až příliš měkké interpretaci, poněkud nedramatické, ve volnějších rozumných tempech a samozřejmě v nádherném zvuku na Wagnerovi odchovaného tělesa. Poslouchat bylo co, včetně výtečných sólistů, dokonale vypracovaného sextetu Rozmysli si, Mařenko, jen souhra se sborem trochu vázla. Ale nechtěl bych tu nudnou přespekulovanou inscenaci vidět znovu.
Kecalovi (Tijl Faveyts) pouští Principál (Barry Coleman) z magnetofonu Pochod komediantů a nabízí zábavní atrakce všeho druhu, hlavně Esmeraldu (Tahnee Niboro) jako gotickou dámu FOTO LUDWIG OLAH Semperoper Dresden
Josef Herman
Semperova opera Drážďany – Bedřich Smetana: Die verkaufte Braut. Německý překlad Kurt Honolka, několik vložených pasáží Carl Riha a Winfried Höntsch. Hudební nastudování a dirigent Tomáš Netopil, režie Mariame Clément, scéna a kostýmy Julia Hansen. Premiéra 8. března 2019.
Komentáře k článku: Nevěsta z baru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
