Než čas pohádky přebere
Když sáhnou dnešní děti po pohádce, bude to s největší pravděpodobností pohádka autorská, jakých je na trhu nejvíc. Do této oblasti patří i soubor pohádek Jak na příšery – ať už v podobě knihy, nebo komponovaného CD. Pod oběma je podepsán soubor brněnského autorského divadla MALÉhRY.
Z pohádek Daniely Zbytovské vyzařuje vlídnost a pozitivní náboj, jaký v prostředí tvrdé soupeřivosti není běžně slyšet.
Pohádky jsou určeny dětem do sedmi let a autorka se v nich inspiruje tradičními postavami čerta, hastrmana, jezinek a skřítků. Přesazuje je ale do současného světa a v humorně laděných příbězích jejich prostřednictvím promlouvá k dětem o laskavosti a toleranci. Bytost od pohledu odpudivá a zlá se tu může hřejivým působením lidského zájmu změnit k nepoznání, takže čarodějnice pomáhá léčit vesničany a vodník vede plavecký kurz. Nad pohádkami se vznáší odkaz Devatera pohádek Karla Čapka. Z příběhů Daniely Zbytovské vyzařuje vlídnost a pozitivní náboj, jaký v prostředí tvrdé soupeřivosti není běžně slyšet. Jejich formující vliv na dětského čtenáře a posluchače může být významný.
Vydavatelství Indies Scope se rozhodlo jako svůj první počin na poli audioknih vydat právě Příšery. Každý by asi v Indies nepochodil, ale divadlo MALÉhRY je v Brně doma a má za sebou dlouhou historii. Inspirací se odvolává až k Peteru Scherhauferovi. Aby vydavatelství zůstalo u své alternativní hudby, zapojilo do projektu etnokapelu Čankišou, která nahrála předělové písničky. Neobvyklé spojení pohádek s Čankišou nemusí každému dospělému posluchači vyhovovat, ale podle mé zkušenosti je děti spontánně přijmou.
Zakladatelkou, scenáristkou a jednou ze tří protagonistek divadla je Zbytovská. Na autorských inscenacích se podílí také její sestra Nikola Zbytovská a Barbora Seidlová. V interpretaci pohádek na CD se střídají. Jejich hlasy jsou si barvou natolik blízké, že dramatizované zpracování nepřipadalo v úvahu. Je znát, že si rozumějí s texty i spolu navzájem, takže režijní ruku jako by ani nepotřebovaly. Vypravěčskou rovinu drží v jemné grotesce, ale do postav strašidel se vkládají s divadelní expresí. Nahrávka tak místy vřeští a ječí, příběhy často střídá rázná hudba, hlasy hereček jsou mladé a temperamentní. Nedostatek zkušené režie se přesto projevil. Ne každá zvládá čistý mikrofonní projev. Zejména Nikole Zbytovské chyběla zpětná vazba z režie. Zkrácené samohlásky a výslovnostní chyby (notoricky vyslovuje čarodejnice místo čarodějnice) jsou opravdu zbytečné. Celková skladba CD prozrazuje nezkušenost v práci s hudbou jako hybným elementem, který by mohl posouvat atmosféru a dynamiku. V mnoha ohledech se tedy jedná o snímek začátečnický, nedostatky však interpretky vyvažují svým nasazením.
Autorských pohádek je na trhu záplava. Zdá se to snadné, autor už nepodniká výpravy mezi prostý lid, zkušenost s pohádkovou narací, kde je od dob Miloše Macourka a Aloise Mikulky dovoleno vše, si neseme z dětství, tak proč se nepustit do psaní? A přečíst pak pohádky ve studiu nakonec přece také není technicky nic složitého, řeklo by se. Jenže úroveň nových původních pohádek je silně nevyrovnaná, a než je přebere čas, musejí rodiče v záplavě titulů hledat kvalitu vlastními silami. Audioknížka Daniely Zbytovské a divadla MALÉhRY patří k tomu lepšímu, co trh přináší.
Komentáře k článku: Než čas pohádky přebere
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
