Nezničitelná Leni
Odpovědnosti za své dílo se umělec nemůže zříkat, ani když budoucnost ukáže, že se mýlil v názorech, které do něj promítl. Zářným příkladem toho může být osud talentované německé režisérky Leni Riefenstahlové, autorky umělecky mimořádných, ale ideologicky zneužitelných filmů sloužících nacistické propagandě. Není tedy divu, že si právě tuto postavu zvolila pro svou hru nazvanou Leni autorská dvojice Valeria Schulczová a Roman Olekšák. Bonus pro tento výběr představoval navíc i velmi barvitý život Riefenstahlové, která zemřela v úctyhodných sto jedna letech. Nikdy žádnou svou vinu nepřipustila, a když nemohla filmovat, zažila comeback ve svých fotografických publikacích.
Vilma Cibulková Leni obhajuje snad vášnivěji než skutečná Riefenstahlová FOTO ALENA HRBKOVÁ
Hra ji uvádí na scénu právě po dokončení knihy o núbijských kmenech, v níž ukazuje krásu jejich těl (starci jsou ovšem zavřeni v chatrčích). Kvůli propagaci knihy Leni vstupuje do populární show Johnnyho Carsona, který ji chce využít jen k ještě větší sledovanosti. A moc médií, která dokážou manipulovat životy hvězd i diváků, je dalším tématem, jež autorům leží na srdci. Možná právě to je pro ně dokonce zásadní. Divák se tak stává součástí televizního studia, i když k spoluúčasti je tady vyzýván jen formálně. Ostatně to není podstatné, protože dialog stěžejních postav je strhující, i když postupem času se stále víc ukazuje, že pro nejednoznačnost diskuse je paradoxně dost jednoznačně označkován americký moderátor. Tady autoři nejvíc podléhají klišovitému obrazu komerční televize, čímž trochu problematizují skutečnou kontroverznost minulého jednání Riefenstahlové. Nejcitelněji to zapůsobí v závěru inscenace, kdy Leni odchází jako vítěz tohoto pomyslného duelu, v němž se Johnny dopouští i faulů. Pokud je vzájemný boj kdo s koho přece jen opravdu vzrušující, má na tom vedle Vilmy Cibulkové v titulní roli zásluhu Ondřej Kavan jako Johnny. Hraje s lehkostí, dokáže bleskově přestřihnout z faktů na pouhou zábavu, nechybí mu vypočítavá sebeironie. Ale především je to člověk ze společnosti založené na zcela jiných ideálech, nesvoboda, jakou reprezentoval fašismus, je pro něj nepředstavitelná. Tady končí manipulace i showbyznys, zde cítíme u Kavana skutečné zaujetí. Tím postavu výrazně obohacuje, a dokáže tak čelit mistrovskému herectví Vilmy Cibulkové, která Leni obhajuje snad vášnivěji než skutečná Riefenstahlová.
Cibulková přichází do studia jako dokonalá profesionálka, je nad věcí, Johnny pro ni představuje snadného soupeře. Ze začátku vtipně returnuje, cítí se ve svém živlu. Jak je však usvědčována vlastními citacemi, díly i zvukovými záznamy nacistické ideologie, začíná svou suverenitu ztrácet. Gesta jsou křečovitá, tvář herečky jako by popraskala, ukáže vybičovanou emoci. Ale nakonec předvede zase tu nezničitelnou Leni. Opouští studio s úsměvem a odchází do svého světa absolutní krásy, kde platí jen její pravidla.
Divadlo v Řeznické – Valeria Schulczová a Roman Olekšák: Leni. Překlad Vilma Cibulková. Režie a výprava Viktor Polesný, dramaturgie Yvetta Srbová. Premiéra 23. října 2014. (Psáno z reprízy 4. listopadu 2014.)
Komentáře k článku: Nezničitelná Leni
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
