Divadelní noviny > Rozhovor Zahraničí

Nikolaj Koljada: V dramatu musí být… II.

Psát pro divadlo, tak aby si tím mohl vydělat na chleba, mohu naučit i někoho, kdo žádný talent nemá, tvrdí v rozhovoru V dramatu musí být bolest v aktuálních DN 5/2016 hvězda současné ruské dramatiky, pedagogický guru z Jekatěrinburgu Nikolaj Koljada. Čtenářům i-DN nabízíme části rozhovoru, které se do tištěné verze nedostaly.

Nikolaj Koljada: V dramatu musí být bolest II.

Jste dramatik, režisér, herec a pedagog, co z toho je vám nejbližší?

Jsem u divadla od svých patnácti let, kdy jsem začal studovat v roce 1973 na Sverdlovském divadelním učilišti. Přijel jsem tehdy do velkého města Sverdlovsk (nyní Jekatěrinburg) z malé vesnice Presnogorkovka. Od té doby není v mém životě nic jiného než divadlo. V divadle jsem pracoval na různých pozicích, jako herec, osvětlovač, vrátný, technik, psal jsem a píšu hry pro divadlo a taky režíruju. V divadle umím všechno. Mohu zabít hřebík do dekorací, vytřít podlahu na scéně i zrežírovat inscenaci a všechno mi přináší radost. Poslední roky vedu vlastní divadlo, které nese mé jméno: Коляда-театр (Koljada-divadlo) a navíc učím v divadelním institutu v Jekatěrinburgu herectví a tvůrčí psaní. Když se mě ptají, co pro mě znamená divadlo a kým se v divadle cítím, můžu říci jsem člověk divadla, je mým životem a osudem.

Centrum současné dramatiky, které jste v Jekatěrinburgu vybudoval, má od loňska i vlastní scénu. Jaké je její specifikum?

Naším cílem je hledat nový divadelní jazyk. Přivést do divadla mladé. Mluvit s nimi jim srozumitelným jazykem. Musíme pochopit, že divadlo je věc mladých, oni musí žít a najít svoji cestu v ruském divadle.

Jaký máte vztah k Čechám?

Krásný, jaký jiný bych mohl mít k bratrům Slovanům. Bohužel jsem v Praze nikdy nebyl, ale vím, že moje hry se v Čechách inscenovaly. Byl bych rád, kdyby se v Čechách hrály také hry mých žáků, věřím, že by pro ně byly zajímavé. Na každý pád v Rusku se hry Uralské školy objevují na repertoárech často.

Máte pravdu, v Čechách se opravdu objevilo několik inscenací vašich her. Nikdy jste neobdržel pozvání na premiéru?

Právě dnes jsem dostal zprávu, že se jedno české divadlo rozhodlo uvést Slepici. Jestli to bude dobrá inscenace, pozveme ji v příštím roce na můj festival Koljada Plays. A jestli mě pozvou na premiéru, proč ne. Rád přijedu.

Slyšela jsem, že se bojíte létat…

Nečtěte noviny, nedívejte se na televizi a nevěřte nikomu, kdo tohle píše na internetu. Není to pravda. Jestli narážíte na událost z ledna 2014, kdy mě nepustili do letadla, přiznávám, že to byla naplánovaná PR akce před hostováním v Moskvě. (Veškerými sdělovacími prostředky proběhla zpráva, že se světoznámý dramatik Nikolaj Koljada, který se bojí létat, opil na letišti vodkou a v tomto stavu jej nepustili na palubu letadla – pozn. autorky) Ta zpráva se dokonce dostala i do zahraničních médií, a to nejen o mé letištní eskapádě, ale i o našem hostování. Měli jsme absolutně vyprodáno. A přesně to jsem potřeboval. Miluju mystifikaci. A co si o mně myslí ostatní, je mi jedno. Takže přijedu, nebojte, přijedu a přiletím, jen zvěte!

Co děláte nyní? Co chystáte?

Momentálně jsem v polských Katovicích, kde se zdejší mi herci připravuji inscenaci Gogolovy Ženitby. Koljadovo divadlo zatím hostuje v Petrohradu v Alexandrinském divadle, s několika inscenacemi se také chystá do Moskvy. Já i divadlo jsme stále na cestách a v plné práci.

Na závěr trochu černuchy. Zdá se, že divadlo je vaším osudem. Trávíte v něm – v zákulisí i na jevišti – snad celý život. Dovedete si představit, či byste si dokonce přál, že na jevišti i umřete?

Ne. Nemám zájem. Umřít se má doma, v okruhu žáků a svých blízkých. Proč strašit lidi v hledišti? Ale je brzo nad tím přemýšlet, ještě bych rád nějaký čas žil.

• Autor: Marcela Magdová
• Publikováno: 6. března 2016

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Nikolaj Koljada: V dramatu musí být… II.

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ