Divadelní noviny > Názory – Glosy
Nina Jacques: Nabídnout divákům jiný typ zážitku
Studentka režie na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU Nina Jacques dělí svůj čas mezi Národní divadlo a skupinu 8 lidí, kterou dali dohromady se spolužáky. Povídaly jsme si po off-programu Nové scény pod názvem NOVÁ KREV: speed dating – režiséři.
Jak došlo k vaší spolupráci s Národním divadlem?
Studuju režii na DAMU na Katedře alternativního a loutkového divadla v ročníku Jiřího Havelky a Marty Ljubkové, kteří jsou mými vedoucími v magisterském programu. Marta Ljubková mě loni oslovila, že shání do týmu dramaturga za odcházejícího Milana Šotka. Nabídka mě překvapila, ale přijala jsem ji jako zajímavou výzvu. Od září jsem tedy součástí dramaturgie činohry Národního divadla.
Dostala jste za úkol vymýšlet nové formáty off-programu?
Kromě jiného. Od příští sezony se budu podílet i na inscenacích. Co se týče off-programů, jde o snahu dramaturgie rozšiřovat možnosti práce s diváky. Hodně řešíme otázku, že pokud chcete dělat moderní současné divadlo a nemáte diváckou základnu, která jde s vámi, může docházet ke vzájemnému neporozumění. Je třeba publikum připravovat i na jiný typ zážitků a jinou reflexi divadla.
Často se jedná o akce happeningového typu, ve kterých jde o rozšíření nabídky ND.
Cyklus Nová krev byl obsažen už v základní koncepci Daniela Špinara jako uměleckého šéfa činohry a měl sloužit k využití tvůrčího přetlaku uvnitř souboru, ke zkoušení nových, překvapivých formátů. Jde o takové povzbuzení spontaneity, která udrží soubor živý nejen provozním způsobem. Takže náš speed dating je jen dalším výkopem v duchu Špinarovy koncepce. Vnímám to tak, že Národní divadlo jako velká instituce má odpovědnost i za divadelní komunitu. A gesta dovnitř komunity jsou velmi důležitá pro to, aby celá divadelní platforma byla živá, komunikovala, měla společné zážitky ze vzájemných setkání třeba i s lidmi, kteří by se jinak nesetkali. Aby Národní divadlo nebyla taková pevnost, do které je třeba se dobýt, ale spíše nabízelo střechu a zázemí pro odlišné typy lidí a možnost diskutovat o různých typech divadla.
Zajímavé to jistě je, ale může to být přitažlivé pro diváky?
Kdyby to nebylo v divadelním kontextu, tak si takovou otázku neklademe. Ale když se to odehrává pod divadelní střechou a máte tam režiséry, moderátora, divadelnější rámec, očekáváte jiný zážitek. A pro mě je v tomto kontextu zajímavé pracovat i s diváckým očekáváním. Nakolik jde diváka rozrušit v tom, co očekává a co dostane.
Na sklonku roku jste pod hlavičkou 8 lidí uvedli v rámci školy inscenaci Press Paradox, zvláštní tím, že v ní nehrají studenti herectví, ale jiných profesí. Proč?
Naše skupina nevznikla primárně proto, abychom se producírovali na jevišti, poprvé jsme se tu rozhodli, že budeme „hrát“. Když jsme jako pět odlišných lidí nastoupili do prvního ročníku k Jiřímu Havelkovi, první půlrok jsme si k sobě hledali cestu. Nakonec jsme zjistili, že pro naše přežití je třeba se vzájemně chápat, tolerovat a že se vzájemně potřebujeme. Tohle poznání z nás udělalo nerozlučnou skupinu, vyvinuli jsme si jedinečný způsob, jak být spolu, dávat si zpětnou vazbu a zároveň zůstat svébytnými tvůrci. Ta touha zůstat spolu trvala i po skončení bakalářského studia. A tak jsme oslovili ještě scénografky z našeho ročníku a založili skupinu 8 lidí. Už během studia jsme realizovali intervence do veřejného prostoru a různé performance (Přírodní památka Piazetta, Drobty nebeského chleba, Masaryk jede…!), ale Press Paradox je naším prvním pokusem o regulérní inscenaci. Zkoušet ji byl pro nás způsob, jak se „osvěžit“, hledat nové impulsy, jiné inspirace… Protože jsme všichni docela introverti, hodně jsme řešili, jak s naším osobnostním nastavením obstát na jevišti i ve světě režisérů. Společně hledáme možnosti, jak nabourávat zavedená pravidla.
Má vaše skupina budoucnost?
Dnes máme nabídky na různé projekty do roku 2022, dost nás to zaskočilo. Takže právě teď přemýšlíme, jak skupinu udržet, aby se každý mohl věnovat své sólové činnosti a zároveň fungovat společně, nebo aspoň v tandemech. Pokud se nám podaří obojí spojit, bude to ideální.
Komentáře k článku: Nina Jacques: Nabídnout divákům jiný typ zážitku
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
