Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    No more light design!

    Poslední dobou se nám tady rozšířil takový nešvar jménem light design.

    Ačkoli v českém jazykovém prostředí o termínu „světelný design“ nikdo nepochybuje, stejně jako v němčině, kde se používá ekvivalent Lichtdesign nebo také Lichtgestaltung, v anglickém jazyce spolu soupeří dva termíny. Vedle termínu lighting design totiž často najdeme také patvar light design. V této otázce se neshodnou ani v našich „Národech“, v Brně se totiž v programech uvádí „lighting design“, kdežto v Praze „light design“.

    Ani odborná literatura nám příliš nepomůže. Jako odstrašující příklad uveďme překlad Pavisovy Analýzy divadelního představení (AMU, 2020). Autoři české verze nevěnovali kapitole o světle odpovídající péči, a tak se na straně 305 dočteme, že během představení můžeme sledovat světelný plán, jemuž se anglicky říká light design, nebo lépe světelná režie. V kontextu české divadelní praxe se však výraz světelný plán používá pro grafický záznam polohy svítidel (angl. lighting plot) a termín light design neexistuje. Světelná režie potom zpravidla označuje fyzické stanoviště osvětlovače, tedy většinou místo, kde je umístěn světelný pult. Onou světelnou režií autoři překladu zřejmě mysleli časoprostorový rozvrh působení světla, kterému ovšem říkáme světelná dramaturgie (angl. dramaturgy of light).

    Samozřejmě, ani termín světelný design není v historickém kontextu vždy jednoznačný. I sám „zakladatel moderního světelného designu“ Stanley McCandless používal termín stage lighting, který do češtiny můžeme přeložit jako scénické svícení (něm. ekvivalent Theaterbeleuchtung). Termín lighting design rozšířila až jeho žačka Jean Rosenthal, která se sama titulovala jako „první profesionální světelná designérka na světě“. U nás má tradici i používání termínu jevištní osvětlování (Miroslav Kouřil, Vladislav Čáp), byť správně bychom měli používat přívlastek scénický, jevištní příliš evokuje „pracáky“ (proto správně jevištní technologie, ale scénický světelný design).

    Další vrstvu k této problematice pak přidává aktuální zvyk uvádět jméno osoby zodpovědné za aktuální odbavení konkrétního představení. V tom případě je v pořádku používat zkrácený termín světlo/světla (angl. lighting, něm. Licht). Pokud mluvíme o návrhu a realizaci světelného designu pro inscenaci a chceme užít anglického ekvivalentu, pak je to lighting design. Ostatně i nejprestižnější anglicky psaný časopis na toto téma se nazývá Lighting & Sound a ne Light & Sound, i když by to bylo zcela jistě marketingově daleko efektivnější.

    Light design je tedy v angličtině pouze patvar, pokud o něm někdo přemýšlí ve smyslu designu svítidel, pak je to opět špatně, to se správně označuje jako design lighting.

    Takže please, no more light design!

    Dita Dvořáková a Vladimír Burian


    Komentáře k článku: No more light design!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,