Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Nobelova cena 2019 pro Petera Handkeho!
Nobelovu cenu za literaturu za rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuk. Letošním laureátem této ceny je rakouský dramatik a prozaik Peter Handke. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Loni Nobelova cena za literaturu udělena nebyla kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii, která laureáty vybírá. Proto se v letošním roce vyhlašovaly ceny dvě.
Podle šéfa Švédské akademie Matse Malma byl Handke oceněn za „svá vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti“. Rakouský autor je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů v Evropě po druhé světové válce.
Peter Handke (76) je autorem několika desítek próz, her a esejů. Cizí mu není ani film, podílel se na námětech a scénářích například k filmům Wima Wenderse, tři celovečerní snímky sám rovněž režíroval.
Do češtiny se jeho tvorba překládá již od konce 60. let; čtenáři tak mají k dispozici prózy Nevyžádané neštěstí (česky 1980), Tři pokusy (1993), Dětský příběh: Číňan bolesti (1997), Za temné noci jsem vyšel ze svého tichého domu (1999) či Don Juan (2006).
Někdejší – Pařízkovo – Divadlo Komedie inscenovalo Handkeho díla Spílání publiku, Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli a Podzimní blues.
…
Polce Tokarczuk (57) Švédská akademie cenu udělila za „vypravěčskou představivost, která – s encyklopedickou vášní – ukazuje překračování hranic jako formu života“. Tokarczuková nevnímá realitu jako něco stabilního či věčného. Její romány zobrazují napětí mezi kulturními protiklady: příroda proti kultuře, rozum proti šílenství, muži proti ženám, domov proti odcizení, uvedla Švédská akademie.
Jedna z nejslavnějších polských spisovatelek dosáhla světového úspěchu svým třetím románem Pravěk a jiné časy, který je zasazen do fiktivní vesnice Pravěk v centru Polska a vytváří paralelu k polské historii.
Švédská akademie rovněž vyzdvihla obsáhlý román Tokarczukové z roku 2014 Knihy Jakubovy, který vypráví příběh židovské heretické sekty frankistů a jejich vůdce Jakuba Franka. Tokarczuková v něm popisuje svět různých náboženství, národů, jazyků a stavů, které existují vedle sebe, přičemž jejich vztahy zdaleka nejsou ideální a tolerantní.
Poukazování na temné stránky polských dějin a zobrazování Polska jako nábožensky a etnicky různorodé společnosti kontrastuje s verzí polské historie, kterou propaguje polská vládnoucí nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS), připomínají tiskové agentury. Ocenění Tokarczukové znamená morální povzbuzení pro liberálně smýšlející Poláky pouhé tři dny před parlamentními volbami, v nichž je PiS jasným favoritem, napsala agentura AP.
V loňském roce dostala Tokarczuk Mezinárodní Man Bookerovu cenu za román Běguni, jehož stěžejním tématem jsou nomádi současné doby. Obě díla, stejně jako řada dalších, byla přeložena i do češtiny. Vesměs vycházejí v nakladatelství Host.
…
Švédská akademie, která Nobelovy ceny za literaturu každoročně vyhlašuje, prošla za poslední rok rozsáhlou reformou. Pověst této instituce utrpěla v souvislosti s kauzou francouzského režiséra Jeana-Claudea Arnaulta, který je ve švédských kulturních kruzích známou osobností a je manželem bývalé členky Švédské akademie Katariny Frostensonové. Loni byl Arnault shledán vinným ze znásilnění a soud ho za to poslal na dva a půl roku do vězení. Aféra vyplula na veřejnost v souvislosti s kampaní proti sexuálnímu obtěžování #MeToo. Ze sexuálního obtěžování Arnaulta nařklo osmnáct žen. Některé z případů se prý odehrály v prostorách, které patří Švédské akademii. Arnault veškerá obvinění odmítl, stejně jako nařčení, že opakovaně předem vyzradil jméno laureáta ceny za literaturu.
Letošní ocenění alespoň jedné ženské autorky experti předem očekávali. Sám šéf Nobelova výboru Švédské akademie Anders Olsson prohlásil, že cena může získat zpět svou prestiž, pokud akademie upustí od „mužsky orientovaného, eurocentrického pohledu, který při posuzování kandidátů v minulosti převažoval“. Pouze 14 ze 114 držitelů Nobelovy ceny za literaturu byly do dnešního dne ženy.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil a zpracoval hul/
Komentáře k článku: Nobelova cena 2019 pro Petera Handkeho!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
DN
Záhy po oznámení laureátů Nobelovy ceny za literaturu za roky 2018 a 2019
se s kritikou jejího udělení Peteru Handkemu ozvali mnozí spisovatelé a dokonce i americký PEN klub. Nelíbí se jim ocenění tohoto rakouského autora, neboť v devadesátých letech během konfliktu v bývalé Jugoslávii veřejně obhajoval režim Slobodana Miloševiče. Později – v roce 2006 – vystoupil na jeho pohřbu, na kterém prohlásil, že Slobodan Miloševič mu byl „velmi blízký“.
„Někteří umělci zaprodali své duše ideologiím (Hamsun a nacismus), další nenávisti (Celine a jeho fanatický antisemitismus) a jiní moci a penězům (Kusturica). Ten, kdo mě však urazil nejvíc, a to svou naivitou k Miloševičově režimu, je Handke,“ vyjádřil se slovinský spisovatel Miha Mazzini.
Slovinský filosof Slavoj Žižek na udělení Nobelovy ceny reagoval slovy: „V roce 2014 volal Handke po zrušení Nobelovy ceny. Tvrdil, že je jen falešnou kanonizací literatury. Nyní se potvrdilo, že to tak opravdu je. Takhle vypadá dnešního Švédsko – obhájce válečných zločinů tam získá Nobelovu cenu…“
S oficiálním stanoviskem přišel i americký PEN Klub. V úvodu uvádí, že se běžně nevyjadřuje k literárním cenám jiných institucí, v kontextu letošního vyhlášení laureátů však musí udělat výjimku. Charta organizace jejich členy totiž zavazuje k boji proti zkreslování faktů a záměrným lžím. V textu se píše: „We are dumbfounded by the selection of a writer who has used his public voice to undercut historical truth and offer public succor to perpetrators of genocide…“ („Jsme ohromeni výběrem spisovatele, který použil svůj veřejný hlas k podkopání historické pravdy a nabídl veřejnou podporu původcům genocidy…“)
Celé vyjádření amerického PEN klubu naleznete zde: https://pen.org/press-release/statement-nobel-prize-for-literature-2019/
12.10.2019 (0.44), Trvalý odkaz komentáře,
,