Divadelní noviny > Zprávy

Nominace na Cenu Marka Ravenhilla

Cena Marka Ravenhilla, jejíž vznik již před deseti lety iniciovalo Divadlo LETÍ, se pravidelně udílí za nejlepší inscenaci současné hry. Nezávislá porota složená z osmi odborníků tentokrát vybírala z více než sedmdesáti inscenací, přičemž do užší nominace se dostaly čtyři z nich – Bezruký Frantík z Divadla pod Palmovkou, Transky, body, vteřiny Divadla Petra Bezruče Ostrava, Don Quijote brněnského divadla Husa na provázku a Hadry, kosti, kůže pražského Švandova divadla.

Slavnostní jubilejní vyhlášení vítězů, kterého se měl po letech opět zúčastnit Mark Ravenhill osobně, je prozatím plánováno na 3. května 2020 do experimentálním prostoru NOD. Vzhledem k opatřením Vlády ČR a vývoji celosvětové pandemie však není jisté, zda tomu tak opravdu bude. Situaci budeme i nadále sledovat a o podrobnostech předávání ceny vás budeme včas informovat. Jisté však je, že cena bude mít již tradičně podobu kožichu, který pro letošního výherce navrhla scénografka a kostýmní výtvarnice Linda Boráros.

V loňském roce získala Cenu Marka Ravenhilla inscenace Agent tzv. společenský spolku Testis v režii Martiny Kinské. Předchozími laureáty jsou režiséři Dušan Pařízek, Daniel Špinar, Jiří Havelka, Ivan Krejčí, Martina Schlegelová, Adam Svozil, Mikoláš Tyc a David Šiktanc.

Na Cenu Marka Ravenhilla byly za rok 2019 nominovány tyto inscenace:

Bezruký Frantík /Tomáš Dianiška, Igor Orozovič/, režie: kol., uvádí Studio PalmOFF (malá scéna Divadla Pod Palmovkou, Praha)

Životní osudy Františka Filipa, který navzdory svému fyzickému handicapu dokázal prožít plnohodnotnější život než mnozí z nás, by se mohly stát námětem dojemného hollywoodského snímku o nezdolnosti lidského ducha. Igor Orozovič s Tomášem Dianiškou, kteří příběh objevili pro studiovou scénu Divadla pod Palmovkou, ho podávají řízně, bez sentimentu, s notnou dávkou groteskního, až černého humoru. Přesto, nebo právě proto není inscenace Bezrukého Frantíka o nic méně emočně působivá. Podstatnou zásluhu na tom má taky souhra celého hereckého ansámblu, se strhujícím výkonem Jakuba Albrechta v čele. (Jitka Šotkovská)

Transky, body, vteřiny. /Tomáš Dianiška/, režie: Tomáš Dianiška, uvádí Divadlo Petra Bezruče Ostrava.

“Inscenace Transky, body, vteřiny chytře a provokativně zpracovává námět založený na převážně (a v podstatě záměrně) zapomenuté epizodě českých sportovních dějin. Inscenace volí svérázný narativ na hranici noirového kabaretu, ve kterém se nejvyhrocenější epizody z pohnutého života atletky proměňují v dobře gradovaná důsledně tragikomická čísla s drasticky ironickými pointami. Jednotícím prvkem takto budovaných situací je mimořádně plastický herecký výkon Jakuba Burýška. Tomáš Dianiška si vynalézavě pohrává s divadelními zkratkami, má smysl pro leckdy velmi bizarní detaily, které v inscenaci originálně vrství a skládá do groteskního zobrazení těsně předválečného světa. Jeho humor jako by nebyl apriori černý, ale černal až pod vlivem jednotlivých dramatických situací či nových kontextů. Zpráva, kterou inscenace podává o stavu společnosti, o zmatené intoleranci a bezúčelném násilí, k němuž „blbá doba“ dává dobrou příležitost, je ovšem velice temná a varovná.” (Luděk Horký)

Don Quijote /Jan Mikulášek, Martin Sedláček/, režie: Jan Mikulášek, uvádí Divadlo Husa na provázku

Don Quijote jako modelové drama! Dialog Jana Mikuláška a Martina Sládečka s Cervantesem není další násilnou aktualizací klasické látky, ale dává vzniknout novému originálnímu textu, jež pracuje s quijotovským mýtem a naráží na neostré kontury pravdy a skutečnosti v době postfaktické. Precizní režie důvěřuje textu a nechává jej zaznít, aniž by se však vzdala pro Mikuláškovu tvorbu typické obrazotvornosti. Pozoruhodná vlajková inscenace nového uměleckého vedení Divadla Husa na provázku. (David Košťák)

Hadry, kosti, kůže /Pavel Jurda/, režie Martin Františák, uvádí Švandovo divadlo Praha

Inscenace Hadry, kosti, kůže sugestivně evokuje čas a prostor soužití dvou významných a diametrálně odlišných umělců 20. století: národních umělců Jana Wericha a Vladimíra Holana. Tématem hry je frustrace protagonistů české poválečné kultury z reglementovaného socialisticko-realistického umění. Představitelé obou hlavních postav jsou ukázáni v gestu odporu, které odpovídá jejich povahám: Holan je nesmiřitelně negativistický, Werich privátně požitkářský. Text Pavla Jurdy objevuje v postavách dramatické momenty nejen ve vztahu k vnějším poměrům, ale zejména v hloubi jejich osobnostního založení. Inscenace se díky vyrovnanému ansámblového hraní dokáže vystříhat hodnotících klišé. Velké výkony protagonistů (Miroslav Hanuš a Luboš Veselý) se neobejdou bez dalších, zejména ženských postav, které teprve artikulují celou hloubku tragédie jak jednotlivých rodin, tak i zobrazovaného nesourodého soužití. Vzniklo dílo mimořádné hloubky a působivosti, tematicky zpřítomňující konflikt umělce se světem. (Alena Zemančíková)

 

Rada Ceny Marka Ravenhilla pracovala v roce 2019 ve složení:

David Košťák, dramaturg Divadla LETÍ

Luděk Horký, dramaturg České televize

Jana Slouková, šéfdramaturgyně MDP Praha

Jana Soprová, divadelní kritička

Tomáš Suchánek, manažer Divadla Petra Bezruče a dramaturg festivalu Dreamfactory

Jitka Šotkovská, dramaturgyně, teatroložka a divadelní kritička

Jitka Pavlišová, překladatelka a divadelní kritička

Alena Zemančíková, dramaturgyně Českého rozhlasu a kritička

 

Cena Marka Ravenhilla za inscenaci nového textu je ocenění českých tvůrců za počin v oblasti inscenování současné dramatiky. Novým textem se rozumí takový text, který vznikl v období deseti let před příslušným udělením ceny. Oceněná inscenace je volena na základě konsensu členů Rady Ceny Marka Ravenhilla, kteří zohledňují symbiózu kvalitního textu a kvalitu jeho inscenování. Rada sleduje i výsledky autorské či kolektivní tvorby, u nichž rozhoduje výsledný text a jeho přenositelnost mimo kontext konkrétní inscenace a poetiky divadla, pro nějž vznikal. Projekt Centrum současné dramatiky, v rámci něhož je cena udílena, založilo pod záštitou Václava Havla v roce 2010 Divadlo LETÍ.

 

Centrum současné dramatiky

 Od ledna 2010 Divadlo LETÍ realizuje pod záštitou Václava Havla projekt s názvem Centrum současné dramatiky. Cílem projektu je podpora vzniku nové dramatiky, podpora nových inscenací současné dramatiky, cirkulace textů, autorů, tvůrců a inscenací v rámci EU, teoretická reflexe současné dramatiky a propagace současné dramatiky mezi veřejností.  Divadlo LETÍ se v rámci projektu mj. zapojilo do mezinárodní sítě divadel, věnujících se současné dramatice, Fabulamundi.

• Autor: DN
• Publikováno: 30. března 2020

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Nominace na Cenu Marka Ravenhilla

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ