Divadelní noviny > Kritik Lab

Normálně nenormální návrat do osmdesátek

Co všechno se dělo v osmdesátkách? Jak se v nich žilo? Jak to bylo doopravdy se 17. listopadem roku 1989, a co když se všechno odehrálo tak trochu jinak? Co když vše vzniklo jen náhodou díky Norbertu Intribusovi a jeho nevyzpytatelným životním peripetiím? Bellanova inscenace Normální debil 2 Východočeského divadla Pardubice je komickým strojem času plným humoru.

Volné pokračování Bellanovy hry Normální debil z roku 2015 sleduje Norberta Intribuse a jeho dospívání. Příběh začíná Norbertovými středoškolskými léty, která jsou následovaná vojenskou službou a nezdary spojenými s hereckými ambicemi. Karamboly studijní a kariérní se tu mísí s omyly nerozvážného mládí. Intribusovy životní křižovatky se prolínají s dobovými reáliemi nejen politickými, ale i kulturními. A tak se můžeme společně s Intribusem ocitnout na vystoupení Depeche Mode, natáčení Discopříběhu nebo na Národní třídě v listopadu 1989. Inscenace díky parodování známých historických momentů z osmdesátých let vytváří odlehčený a humorný obraz doby.

S podobnou parodičností a hravostí pracuje i herectví. Jsou tu čtyři herci, Josef Láska představuje Norberta Intribuse, další tři – Petr Borovec, Veronika Malá a Ladislav Špiner – často pomocí znaků, převleků či odlišného herectví ztvárňují hned několik postav. Mnohdy je to bezesporu náročná herecká akce. Herci však tato rychlá přecházení mezi postavami zvládají a tempo inscenace se vytvářením nových postav nikterak nezpomaluje. Jednotlivé charaktery jsou od sebe přehledně oddělené, často pomocí kostýmů nebo způsobem deklamace. Jednou z nejvýraznějších postav se tu stává Saskia Burešová, kterou postupně ztvární tři výše zmínění herci, představující více rolí. Saskia je jakýmsi průvodcem celým představením. Skrze její postavu se popisují dějinné události podobně jako v televizním Kalendáriu, které je se Saskií Burešovou spojeno.

Stejně jako herectví, i scénografie využívá častých proměn, které ilustrují změnu prostředí. Minimalistická scénografie si však vystačí pouze se školní lavicí, několika židlemi a stěnou se čtvercovým výřezem. Několik rekvizit je naplno využito – jednou se ze školní lavice stává auto, podruhé je stolem v hospodě. Stejně se pracuje i se čtvercovým výřezem, který je hlavně televizní obrazovkou pro Saskii Burešovou a její Kalendárium příběhu Norberta Intribuse. Jindy se však z výřezu stává výdejní okénko nebo plocha pro ilustrativní kresby ze 17. listopadu 1989.

Bellanova parodická komedie plyne s hravou lehkostí a nápaditostí. I přes časté změny postav a prostředí dokáže přehledně a soudržně vyprávět příběh hlavního hrdiny, který své mládí prožíval v osmdesátých letech minulého století. Normální debil 2 má nápadité, a hlavně plně využité scénografické i herecké prvky, které podporují komické vyznění inscenace. Právě herectví se díky své energii a nasazení všech čtyř protagonistů stává jedním z nejvýraznějších a nejzajímavějších prvků Normálního debila 2.

Východočeské divadlo Pardubice – Robert Bellan: Normální debil 2. Režie Robert Bellan, dramaturgie Anna Hlaváčková, scéna a kostýmy Šárka Bellanová, choreografie Petra Mori. Premiéra 23. října 2021. (Psáno z reprízy 30. 4. 2022.)

 

• Autor: Sára Pospíšilová
• Publikováno: 16. července 2022

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Normálně nenormální návrat do osmdesátek

1. Jan Poďešva

   

   Zlate osmdesatky a devadesatky, rad na to vzpominam

   22.09.2024 (14.53), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ