Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Normální lidé v podivném bytě

    Bytové divadlo je dnes poměrně zavedenou záležitostí. Na nový divadelní projekt Divadla Puls musíte sice přijít do (na dnešní poměry) normálního divadla, jeho děj se však zato odehrává v tzv. bytové restauraci. Inscenaci WTF podle scénáře Natálie Kocábové režíroval Jiří Hajdyla a byla uvedena v Rock Café.

    wtf

    Tereza Brodská jako cynická Babu FOTO ARCHIV DIVADLA

    Lehce absurdní konverzační komedie přenese diváky do prostředí až příliš cizího bytu, v němž se shromažďuje pět celkem „běžných“ lidí. Každý z nich má svůj důvod k podezřívavosti, nikdo si není v neznámém prostředí úplně jist, jakou roli tu hraje a jaké chování se od něj očekává. Večeře není z nejchutnějších, konverzace z nejsrdečnějších… A zvláštní okolnosti související s pratetou Věrou, mimozemšťany a asijským předkrmem k rozpuštění trapnosti zrovna nepřispívají.

    Mezi pěti postavami jsou značné rozdíly, způsobené nejen rozdílnými názory na řešení situace: družit se nebo utéct, ale také tím, kde na škále plochý–komplikovaný je načrtnut jejich charakter. A to jak z pohledu scénáře, tak co do schopností jednotlivých herců. Nejblíže levé straně škály stojí Matěj Houska (alespoň v podání Slávka Bílského) – nezkušený hoch bez přítelkyně a bez mobilu a s výrazem měsíčku na hnoji. Všechny stereotypy, na které bychom ho odhadli, postupně poslušně naplní. Tvoří tím ale protiváhu k asi nejlépe zahrané figuře Babu (Tereza Brodská) – těžko říci, zda je její uvěřitelnost ovlivněna i dobrým textem či herecky vděčnou polohou nedůvěřivé cyničky. Poměrně přesvědčí i rozvážný, situaci zachraňující hostitel (Václav Rašilov). Z dalších konvenčních komediálních typů zde ovšem máme jeho hysterickou manželku Terezu (tentokrát Lucie Radimerská) a partnera Babu, chlácholícího flegmatika hovořícího s hlavou na stranu po vzoru Michala Dlouhého (Josef Hervert).

    Je celkem pochopitelné, že atmosféra v podivně chladném bytě za ještě podivnějších okolností se lehce může vyhrotit. Ovšem pokud je takové vyhrocení vyvoláno málo přesvědčivou záminkou pro záminku, a navíc znázorněno jen zvyšujícími se hlasy bez kvalitní textové a pohybové opory, dostavuje se vážné nebezpečí, že gradace nebude fungovat. K tomu bohužel dochází hned na několika místech inscenace – diváci aby si div nezacpali uši, ovšem nálada a napětí situace se přesto příliš nemění. Stejně tak scénografický pokus o stylové prostředí využívající černobíle vzorovaných látek a lepenek vyznívá poněkud besídkovitě. Přesto nelze tomuto divadelnímu počinu upřít jistou originalitu. V druhé polovině inscenace přichází na řadu promyšlená projekce na plátno, která prostor zajímavě zmnoží, umožní rozehrát dialogy mezi živými a promítanými postavami a je jí skutečně nápaditě využito. Zdá se, že práce s vizuální a technickou stránkou, ještě za hudební podpory, sedí dvojici Kocábová–Hajdyla lépe než žánr konverzační komedie sám o sobě. V závěru hry dokonce v této souvislosti příjemně překvapí i do té doby zcela předvídatelný hošík Matěj Houska.

    Na premiéře WTF jsem seděla ve čtvrté řadě. Všichni diváci, na něž jsem ze svého místa viděla, se skvěle bavili. Připadala jsem si skoro provinile, když mi zdaleka ne všechny vtipy přišly duchaplné. Při závěrečném potlesku jsem se však otočila a pohlédla do tváře diváků v zadních řadách. Jejich výrazy byly pestré – od pobavení, přes pousmání až po otrávenost. Přední čtyři řady byly totiž na premiéře vyhrazeny pro zvané, tedy patrně především příbuzné a přátele protagonistů, a tak není divu, že jim k potěšení z představení stačilo málo. Naskýtá se otázka, zda mohou herci takovou podporu od publika očekávat i po vyčerpání spřízněných duší na dalších reprízách.

    Ještě jedno pozitivum bych ale neměla opominout. Na alternativní divadelní počin se WTF (a to by název lákal…) pyšní velmi neotřelým bonusem – považte, v tomto představení se nikdo nesvlékl! Uděluji bod.

    Divadlo Puls – Natálie Kocábová: WTF. Režie Jiří Hajdyla, dramaturgie Jana Fleglová, hudba Vladivojna La Chia, scénografie Lucie Halgašová. Premiéra 13. dubna 2015 v Rock Café.


    Komentáře k článku: Normální lidé v podivném bytě

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,