Divadelní noviny > Názory – Glosy
Noty jen z počítače?
Když před pár dny Bruselská filharmonie hrála pod taktovkou Michela Tabachnika, stala se prvním orchestrem, který uplatnil digitální monitory. Nešlo o pouhé hraní z displeje, což už několik let provádí řada komorních hráčů, ale o skutečnou interaktivitu: o digitální dialog mezi dirigentem a hráči. Koncertní revoluce? Skutečnost není tak jednoznačná.
Z oslavných tirád, jež obsahují některé blogy, zaujmou především tři údajné výhody. Vyloučí se papír a ušetří se za noty. Zjednoduší se obracení stránek a sníží riziko chyby. A především se zefektivní zkouškový proces: poznámky dirigenta se ve zlomku vteřiny objeví na pultech hráčů. To zní krásně, jenže parametry současného displeje nejsou s to zvládnout nároky hráčů během koncertu. Neumím si představit basistu, jak bezchybně čte z 10palcového displeje, nemluvě o reflexech, jež mohou čitelnost dále zhoršovat, a kontrastu, jež se zdaleka nevyrovná tisku. V Bruselu to řeší tak, že si noty prostě zvětší – ale to pak musí obracet mnohem častěji. A to je stejně riskantní krok jako dosud. Dvě slepené stránky nejsou pravda nic příjemného, ale tlačítko na tabletu? Nevěřím, že se hráči, zvláště ti starší, při tolika stovkách pokynů PageDown (jež stejně musí provádět ručně) nedopustí chybičky. A když ne oni, tak počítač. Vyvíjí se sice bluetooth ovládání na pedál, ale tato technologie je zatím velmi nespolehlivá. Větší displej by byl řešením, ale to je pak nutno se rozloučit s vidinou ekonomického zisku: dostatečně velký tablet stojí tolik jako velká partitura symfonie, a těch je potřebí nejméně 75. Plus vysoce sofistikovaný a dosud nevyvinutý software, který by umožnil selektivitu e-pera, aby se dirigentova poznámka objevila jen v příslušné sekci či sólovém partu. Plus platy IT expertů, kteří by pečovali o tak náročný digitální park. Nutno i zvážit, že klasické noty vydrží mnoho desetiletí, zatímco tablety jen zlomeček té doby: update by byl nutný již po pár letech. Provozovací partitura Její pastorkyně v archivu Národního divadla obsahuje poznámky mnoha dirigentských generací, počínaje Kovařovicem (včetně oněch slavných pozounů), Ostrčilem, Talichem a konče Gregorem či Bělohlávkem. Toto vše by zaniklo, k lítosti muzikologů, anebo by nesmírně vzrostly nároky na sofistikované zálohování a archivaci.
Franko-vlámská škola psala na počátku renesance dějiny hudby. Tamtéž, po šesti stech letech, přišli s velkou inovací. Vše nové se rodí v bolestech. Zatím to však vypadá, že kopisté a notoví archiváři se nemusí obávat o ztrátu místa. A to přesto, že chyba není v principu samém. Až budou 30palcové tablety s 600 dpi a baterie s kapacitou v řádu dnů, a ne hodin, pak začne tištěným notičkám pomalu zvonit hrana. Zatím to berme jako zajímavý, leč poněkud uspěchaný pokus.
Komentáře k článku: Noty jen z počítače?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
