Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Nová kouzla v krumlovské zahradě

    Představení na českokrumlovské točně vidělo od roku 1958 přes 1 700 000 (!) diváků. Letní prázdninová atrakce? Českobudějovické Jihočeské divadlo, které ji od počátku provozuje, má vyšší ambice: nabídnout divadelní události významné v kontextu přinejmenším českého divadla.

    Závěr inscenace Jak se vám líbí
    FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Režisér David Radok před premiérou Shakespearovy komedie Jak se vám líbí prohlásil, že nechtěl, aby se točna moc točila – na první pohled udivující, nicméně zcela v logice architekta Joana Bremse, jemuž při projektování točny šlo o víc než povozit výletníky na kolotoči. Radok nechal rozšířit světelný park a nabízí působivé průhledy do různě nasvícených částí zahrady: postavy se vynořují ze světla nebo se ztrácejí do tmy, na zdech rokokového zámečku Bellarie se rýsují obří stíny… Vyhnaný vévoda se svými věrnými táboří na louce: za svitu loučí nad sudem opékají maso, uvolněně popíjejí a filosofují při poslechu Dvořákovy Novosvětské. Pořádný kontrast k oficiózní, naškrobené společnosti, která vládne v Bellarii. Radok se scénografkou Zuzanou Ježkovou důvtipně kombinují reálné prostředí s divadelní fantazií: jak půvabné, když po trávě mezi stromy poskakují černě zahalení nosiči (loutkovodiči?) s umělými ovečkami v náručí za mohutným pastýřem! Režisér předpokládá ochotu diváků přemýšlet nad dosahem replik, ponechává čas k jejich vyznění a k rozpletení slovních hříček. A herci si dokážou se slovy skutečně pohrávat: ať už hostující Zuzana Stavná coby drobná, leč temperamentní Rosalinda, či domácí soubor v čele s Martinem Hruškou (Šašek – obyčejný rozverný chlapík) a Janem Huškem (intelektuál Orlando).

    Z představení dýchne nálada šedesátých let, Fébé a Silvius jsou příznačně hipíci. Nakonec láska překoná všechny nástrahy osudu a postavy volně odcházejí do dáli po louce pokryté nespočtem svíček, k čemuž zní Beatles: All you need is love. Ohromující, dech beroucí a slzy do očí vhánějící obraz jako logické vyústění křehkého, poetického večera.

    To Josef Průdek nabídl v Komediantech především efektní show v zahradě. Začíná od konce: svázaného Cania táhnou parkem dva policisté na koních. Načež si diváci dostatečně užijí točny: na různých místech parku totiž předvádějí své umění artisté, provazochodci, žongléři a polykači ohně. Dvacetiminutový připsaný úvod sestříhaný z témat opery sevřenému dílu neprospěl, ale nešť: středobodem inscenace byl José Cura a Průdek mu coby dobrý praktik dal patřičný prostor. Při prologu, který tenorista uzmul postavě Tonia, mu dopřál i přímý kontakt s diváky – Cura si vyskočil k nim na točnu.

    Od roku 2008, kdy začalo Jihočeské divadlo spolupracovat s Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov, se podařilo pro letní stagionu získat už pěknou řadu pozoruhodných zahraničních dirigentů a hlavně interpretů, kteří prošli různými americkými i evropskými scénami, a dokonce jako „covers“ newyorskou MET: zpívali tu Raúl Melo, Julie Makerov, Allan Glassman, Aris Argiris či Eric Jordan. Komedianti jsou ale ojedinělou událostí: José Cura je první skutečnou, plně vytíženou zahraniční mediální „hvězdou“, která u nás (tj. v celé České republice!) do inscenace pouze nevstoupila, ale skutečně roli nazkoušela. Krumlov se zařadil mezi významné štace, na kterých Cura letos Cania zpíval: Curych, Miláno, Barcelona, Vídeň. A Canio je skutečně jeho parádní rolí, hraje a zpívá ho bez patosu, neteatrálně, s dramatickou naléhavostí. Za smíchem zrazeného muže je slyšet smutek i vztek, energicky a prudce se pouští do závěrečné hádky s Neddou. Z José Cury čiší sebevědomí uznávané osobnosti, která ví, co se od ní očekává. S nonšalancí zvládá pozornost, které se mu dostává. Pro českobudějovický soubor a pro (výborné!) mladé interprety v čele s temperamentní Janou Šrejma Kačírkovou to vskutku muselo být inspirativní setkání.

    Kromě toho 20. ročník českokrumlovského Mezinárodního hudebního festivalu otevřela další tenorová hvězda současnosti, Ramón Vargas. Hlavní událost letošního jihočeského léta však přišla 20. srpna, kdy festival zakončil Plácido Domingo, doprovázen Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu řízeným americkým dirigentem Eugenem Kohnem. Jen koncert? Mnohem více: setkání s fascinující osobností, s legendou, ale zároveň s interpretem, který je v obdivuhodné formě. Muzikální profesionál, který si chytře vybírá operní, operetní i písňový repertoár, aby vynikl jeho dramatický talent i šarm. Plácido Domingo nemá jen dar (stále ještě!) krásného hlasu, ale také schopnost předávat životní energii. S jakou elegancí a lehkostí v sedmdesáti zpívá španělské zarzuely! Tuhle muziku má prostě v krvi, ostatně stejně jako portorická sopranistka Ana María Martínez, která ovšem bravurně zazpívala i Rusalku. A tak to byly úžasné dvě a půl hodiny, na konci samozřejmě s efektní Granadou, ale ještě před tím např. s nesplnitelným snem Muže z La Manchy. Zpíváno srdcem. Hluboké, niterné, opravdové, nezapomenutelné.

    Jihočeské divadlo České Budějovice – William Shakespeare: Jak se vám líbí. Režie David Radok, výprava Zuzana Ježková, hudba Vojtěch Spurný, světelný design Torkel Blomkvist, pohybová spolupráce Ivana Dukić, dramaturgie Olga Šubrtová. Premiéra v Českém Krumlově 9. června 2011.

    Ruggiero Leoncavallo: Komedianti. Dirigent Mario De Rose, režie Josef Průdek, scéna Pavel Krejčí, kostýmy Tomáš Kypta, sbormistr Josef Sychra. Premiéra v Českém Krumlově 5. srpna 2011.


    Komentáře k článku: Nová kouzla v krumlovské zahradě

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,