Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Rozhovor

    Nová síť informuje (No. 1)

    Od listopadu zde budeme pravidelně představovat osobnosti v regionech, které „hýbou“ kulturním děním. Řadu z nich spojuje network Nová síť. Jejím posláním je propojovat a primárně umožňovat sdílení nápadů, energie a nákladů mezi jednotlivce i organizace. V tomto seriálu usilujeme o rozšíření povědomí o diverzitě současné živé kultury v České republice, chceme motivovat a inspirovat další k vlastním cestám a poukázat na potenciál síťování. 

    network_ns

     

    Dagmar Kantorková: Podzim je v Nové síti barevný

    V tomto premiérovém vydání dostane slovo Dagmar Kantorková, ředitelka kulturního networku Nová síť. Již přes deset let se věnuje podpoře živé kultury v regionech. Její doménou je konzultační činnost v oblasti produkce a plánování kulturních akcí. Je také krizovou manažerkou a její zkušenosti využily desítky kulturně aktivních jedinců i organizací.

    Dagmar Kantorková FOTO ARCHIV

    Dagmar Kantorková FOTO ARCHIV

    Liší se nějak kulturní strategie v regionech? S jakými problémy se musí vypořádat umělci a organizátoři mimo centra?

    Samozřejmě tu jsou společné problémy – nedostatek financí, upozaděnost vůči větším městům, neustálá obhajoba činnosti před samosprávou, veřejností, boj o diváka. Je ale rozdíl ve volbě strategií. Záleží totiž na míře odolnosti, kreativity a občanské angažovanosti, které není nikdy dost.

    Je prostředí v českých regionech konkurenční?

    Nezdravě konkurenční prostředí v neziskovém sektoru, ve kterém se pohybuji, nepociťuji. Naopak si myslím, že celá řada českých promotérů chápe, že bez kvalitní spolupráce s ostatními není jejich práce tolik efektivní. Smysl je ve sdílení.

    Kdo se na tebe nejčastěji obrací a jak taková spolupráce vypadá?

    Obrací se na mne jednotlivci a organizace z řad začínajících i etablovaných, někdy i lidé, kteří jen chtějí změnit ve své lokalitě nějakou situaci a neví, jak začít. Naše pomoc začíná obvykle tím, že se objeví na konzultačních hodinách. Poté podstupujeme další kroky – může to být supervize projektu, dlouhodobý koučink, propojení jednotlivých subjektů či mediátorství.

    Na čem pracuješ nyní?

    Mimo zaběhnutých aktivit jako je konzultační činnost, koučinky a péče o jednotlivé projekty v regionech začínáme s dvěma kurzy.  Jsou zaměřené na technické dovednosti ve zvuku, světle a videu. V neposlední řadě nás v listopadu čeká celoregionální meeting, Kulturní zpovědnice v rámci iniciativy Díky, že můžeme, která se uskuteční 17. listopadu v Praze, a poté výběr mladých začínajících umělců do programu Nová krev a přípravy Malé inventury 2017. Podzim je v Nové síti opravdu barevný.

    Co tě v poslední době potěšilo?

    To, že se nám podařilo prosadit v Karlových Varech nový grantový okruh pro akce typu „sousedské slavnosti“ a kladné přijetí praktických kurzů ART Gate v DOXu jak ze stran uchazečů, tak i lidí z oboru.

    Obecně mě těší jakákoliv iniciativa nebo snaha o rozžívání lokální kultury. Nedávno jsem poznala neuvěřitelnou osobu – Jitku Jakubíčkovou z AvantgArt z. s., která se snaží zachránit 100 let starou zauhlovací a vodárenskou věž ve Vratislavicích nad Nisou. Postupně ji opravují a dávají nový smysl života – jak jinak než kulturní. Anička Strnadová z ArtproProstoru si zase založila spolek, aby zachránila a uvedla k životu 20 let nepoužívané Jablonecké městské lázně. Obě jsou velkou inspirací.

    Co tě naopak zklamalo?

    Možná bych přidala i slovo urazilo – kampaň pro zavedení evidence tržeb. Vadí mi, jak je manipulováno s veřejností a jak je nabádáno k udavačství. Bojím se, jaký to bude mít odraz ve společnosti, a stále myslím na to, že se asi nikdy z minulosti nepoučíme.

    Co by sis přála?

    Před deseti lety jsem si přála, aby jednotliví kulturní promotéři v České republice měli lepší technické vybavení. Speciálně u tanečních a pohybových představení, kde je ve většině případů absence scénografie, by mělo být samozřejmostí dostatek světel a  baletizol. To je v dnešní době vcelku dobře zvládnuto. Nyní máme jiný problém – ve spoustě měst se za evropské peníze opravily a vybavily malé kulturní domy, chybí však kvalifikovaní pracovníci. V době konceptů, strategií, kulturních animátorů, manažerů, designérů a dalších nám tak chybí výkonní praktičtí pracovníci. A to je potřeba změnit.

    (Ptala se Adriana Světlíková)

    • Autor:
    • Publikováno: 3. listopadu 2016

    Komentáře k článku: Nová síť informuje (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,