Nová znamení studentského divadla (No. 8)

Sobotní závěr festivalu patřil španělské inscenaci Ionesco 4G a ceremoniálu, kde se vyhlásily ceny studentské poroty, odborné poroty a ředitele festivalu.

Ionesco 4G je koláž se silným nádechem absurdního divadla. FOTO PETR ANTOŠ

Ionesco 4G je koláž se silným nádechem absurdního divadla. Průvodkyní inscenací je lehce excentrická moderátorka televizních zpráv, která z počátku živě a pak z promítacího plátna promlouvá k publiku a seznamuje jej s aktuálním dění doma i ve světě.

Pracuje se zde s principy repetitivnosti, cyklení. Situace jsou vykládány surrealisticky, humorně, s nadhledem, tak jak to je pro absurdní drama typické. Jsou hnány do extrémů. Jako když třeba dojde k hádce a fyzické bitce kvůli mouše v polévce. Umně je taky využívána hudba jako dynamický a významotvorný prvek.

Přestože inscenace působila velmi lehce a hravě, ve své absurditě nesla i zásadnější sdělení. I díky projekci válečných, konfliktních a obecně tragických světových událostí ke konci inscenace. Závěr se nesl ve znamení repetitivnosti precizního cyklení tří gest. U každé postavy jiných, ale výrazných a perfektních. V gestičnosti pak herci doputovali v jedné řadě na vyvýšené podium, kde zamrzli v poslední pózu.

Královská vysoká škola herectví, Španělsko – Eugéne Ionesco: Ionesco 4G. Režie Hernan Gene. Psáno z uvedení 16. dubna na festivalu Encounter.

Tvůrci pak poprosili o setrvání v hledišti, aby proběhla diskuse. I to zaslouží zvláštní uznání – že onu zpětnou vazbu sami iniciují. Setkání se studenty Královské vysoké školy herectví bylo příjemným zakončením festivalové produkce. Pak už jen zbýval slavnostní večer.

Festival Encounter 2016 byl prohlášen za uzavřený a my už se můžeme těšit na další ročník. FOTO PETR CHODURA

Jak to tak bývá závěrečný ceremoniál se nesl v optimistickém, ale trochu posmutnělém duchu z toho, že už nás žádné další představení nečeká. Hodně se děkovalo, kolegům, spolupracovníkům, organizátorům, studentům, všem. Proběhly proslovy – ty nejlepší a nejvýstižnější měli členové obou porot. A kdo si nakonec odnesl ceny?

Cenu studentské poroty získala inscenace Uštknutí Národní konzervatoře dramatických umění v Paříži. Odborná porota rozdala ceny rovnou čtyři. První zamířila do německého Ludwigsburku Clare Nothdurft za scénografii k inscenaci 5.6.-10.6. (smrt) 15.6. (vzkříšení). Druhé ocenění odborné poroty patřilo za herecký výkon v roli Marie Stuartovny Marii Debske z polské Lodže. I třetí ocenění, opět za herectví, putovalo do Polska, do Krakova Karolině Kuklińske za roli Grace v inscenaci Dogville. Poslední oceněnou byla opět žena a to režisérka a autorka již oceněné inscenace Uštknutí Manon Chircen. V tomto smyslu ceny reflektovaly téma feminismu, které na festivalu rezonovalo. Ocenění neobvyklého výkonu od ředitele festivalu Petra Oslzlého patřilo dirigentovi a skladateli hudby k inscenaci Sny o snech Francescu Leinerimu.