Novinky z Národního muzea (No. 2)
Ve druhém díle seriálu seznamujícího čtenáře s aktuálním děním v Divadelním oddělení Národního muzea bych se rád dotkl tématu nezpracovaných přírůstků.
Součástí naší sbírky je velké množství materiálů, které nebyly podrobeny ani základnímu průzkumu. FOTO archiv
Součástí naší sbírky je velké množství materiálů, které nebyly podrobeny ani základnímu průzkumu, a není je proto ze zákona možné zpřístupňovat badatelům. V minulosti za to bylo naše pracoviště kritizováno odbornou veřejností. Odmítnutí badatelé pociťovali důvodný pocit nespravedlnosti daný selektivním přístupem k badatelům. Nezpracované fondy byly totiž nárazově zpřístupňovány (např. prominentním zástupcům oboru). Tento postup je neetický a vytváří podmínky pro konflikty. Pro badatele rozhodně není příjemné číst v literatuře o klíčových pramenech, které jemu samotnému nebylo umožněno studovat.
V současnosti se proto snažíme ve zpřístupňování fondů dodržovat transparentní kritéria se stejnou platností pro univerzitního profesora, šéfredaktora oborového periodika i studenta prvního ročníku divadelní vědy. I v problematických situacích si chceme uchovat pozitivní postoj a vstřícnost k badatelům. Budeme se pokoušet hledat třeba i nestandardní cesty, jak materiály zpřístupnit, a přitom dodržet zákony a naše vnitřní řády. Východiskem by mohlo být studium materiálů za asistence kurátora či uzavření určitého smluvního vztahu mezi badatelem a muzeem (stipendia a stáže – v kooperaci s našimi kurátory). Dlouhodobější spolupráci uvítáme například při zpracovávání rozsáhlé pozůstalost divadelního rodu Zöllnerů dokumentující mnoho desítek let historie českého divadla.
Abychom uspokojili zvýšený zájem badatelů o nezpracované pozůstalosti nejvýznamnějších českých divadelníků, vytvořili jsme seznam fondů, které zpracováváme prioritně: 15/90, 15/2004 – Alfréd Radok, 48/87 Ladislav Pešek, 17/95 Emil Radok, 43/89 Evald Schorm, 7/89 Václav Kašlík, 17/93 Valtr Taub, 3/83 Mořic Anger, 2/82 Jiřina Šejbalová, 1/83 Jan Pištěk, 45/87, 1/79, 33/82 Antonín Fencl
Evald Schorm (15. 12. 1931 – 14. 12. 1988) . FOTO archiv
Zároveň ovšem, byť pomaleji, pokračujeme i ve zpracovávání přírůstků chronologicky podle přírůstkových čísel. Koncem března by mělo být dokončeno zpracování fondu Evalda Schorma (7/89) a velkého fotografického přírůstku týkajícího se zejména oblastních divadel 50. let (např. Karlovy Vary, Olomouc, Ostrava, Plzeň). Ten obsahuje řadu fotografií nedostupných ve fondu fotografií Divadelního ústavu. Moji kolegové Mgr. Libuše Hronková a MgA. Vít Pokorný, kteří zmíněné přírůstky zpracovávají, slíbili, že s nimi v příštím díle seriálu čtenáře detailněji seznámí. Od dubna by měly být tyto materiály přístupné k prezenčnímu studiu.
Muzeum české loutky a cirkusu – Prachatice. FOTO archiv
Rád bych využil této příležitosti také k pozvánce na připravované výstavy v Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích:
V úterý 26. 3. se konala vernisáž výstavy fotografií pana Gejzy Bajerleho Cirkus je poslední romantika na světě zachycující veřejná vystoupení Národního cirkusu Jo – Joo, ale i divákům skrytý život v cirkusovém zákulisí (mezi maringotkami, ve zvěřinci, během tréninků).
Hlavní výstava této sezony Cirkus jede do světa (autor PhDr. Hanuš Jordan) bude otevřena 23. 4. Jejím tématem bude svět českých cirkusových umělců působících od 19. století v Evropě (od Balkánu po Skandinávii). Připomene výjezdy slavných českých podniků, jako byly Kludští či Berouskové, ale zaměří se také na méně známé působení cirkusových umělců ve světě za éry státních cirkusů, včetně jejich úspěchů na mezinárodních festivalech. Neopomene ani nejvzdálenější turné cirkusu Humberto do Japonska, Barmy a Indie.
Mgr. Vojtěch Poláček, vedoucí divadelního oddělení Národního muzea
email: [email protected]
tel.: 224 497 356, 725 398 190
Divadelní sbírka Národního muzea: www.nm.cz, www.muzeum3000.cz
Komentáře k článku: Novinky z Národního muzea (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
