Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Nuda v Praze zůstala za dveřmi (No. 8)
Spojení festivalů Za dveřmi a Nultý bod přineslo propojení divadla „kamenného“ a pouličního, kde jinde tedy festival symbolicky zakončit než na vodě? Závěrečný večer Nultého bodu, organizátory nazvaný MLADÁ KREV V POHYBU III, se tak konal na divadelní lodi Tajemství.
Plakát k projektu Kat a jeho žena berlínské školy die Etage.
Tajemné to bylo hned od začátku, protože první vystoupili účastníci workshopu, který probíhal v rámci festivalu. Byla to skupina mladých lidí, z nichž někteří se věnují tanci, jiní herectví. Vzhledem k tomu, že skupinu tvořily ženy a jeden muž, tak se tak nějak automaticky celý děj odvíjel a stáčel k němu. Vytvořili performanci o vztazích a reakcích ve skupině lidí. Promítalo se tam jakési zmatení jazyků, ale i jasné poselství – chovejte se tak, jako by tento den byl vaším posledním. Workshop vedl choreograf a režisér Matěj Matějka, jehož filmy se pouštěly vzápětí.
Filmy byly krátké a působivé, ale ne úplně nové. První film byl o ženě v červených šatech ve výtahu a další dva ukazovaly vlastně tanec s nábytkem. V prvním to byla židle a ve druhém lavice. Scénka ve výtahu, kdy žena neví, zda má či nemá vystoupit, se nesla v humorné rovině. Tanec se židlí na pozadí vášně s hruškou až lyrický. Stýskání s lavicí, pak vyloženě melancholické. Nešlo si nevzpomenout na Les bras de mer Petra Zuzky, kde stůl a židle vystupují v regulérních rolích. Ve své obrazivotvornosti tedy zašel ještě o kousek dál.
Ze sálu nás vyhnali dva vojenští velitelé – klauni ze Squadra sua a následoval battle hip hopové uskupení AZN KRU na baru, zatímco v sále se připravoval komorní koncert Lenky Dusilové, jejíž experimentální tvorba bude součástí tanečního projektu One Step Before the Fall. Koncert Dusilová odehrála sama jen s kytarou. Kromě již zmíněných experimentálních skladeb, to byly písně z její poslední desky Baromantika a pár ještě starších. Bylo to komorní a na palubě lodi, kde čas od času vypadla elektřina, romantické až snové.
Lenka Dusilová s kytarou vystoupila i na lodi Tajemství. FOTO ARCHIV
Závěr večera patřil pantomimickému představení Kat a jeho žena studentů berlínské školy Die Etage. Měla jsem obavy, zda zařazení pantomimického představení na závěr po koncertě nebude už příliš náročné, ale byla jsem ráda, že jsem se ve svém odhadu zmýlila. Na pódiu byli tři: Kat, jeho žena a kytarista. Asi nejpůsobivější je scénka z koupelny, doprovázená melodií hitu zpěvačky Emilie Big big world. Na jevišti se odehrává vztah dvou lidí, kteří žijí v jednom bytě, v jedné posteli, střídají se v jedné koupelně a jedí u jednoho stolu. Nelze než ocenit sehranou práci mimů a výtečného hudebníka. Vše působilo čistě, něžně až mrazivě. Na lodi Tajemství to tomuhle kousku rozhodně slušelo. Potlesk byl bouřlivý a diváci, kteří na představení nepočkali, by měli litovat. Přišli o opravdu hezkou tečku.
Tedy tečku – loď Tajemství se za Djingu Matouše Hekely kolíbala ještě do brzkých ranních hodin. Kdo nechtěl tančit, mohl se kochat tanečními kreacemi Miřenky Čechové, která, ač jedna z hlavních postav festivalu, evidentně ještě neměla dost.
Komentáře k článku: Nuda v Praze zůstala za dveřmi (No. 8)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
