O čem (ne)vypověděla Česká taneční platforma

Program festivalu zahrnoval tři sóla, dva duety, tři tria, jeden kvartet a dvě zalidněná představení. Sám nepoměr mezi komorními a skupinovými choreografiemi signalizuje určitou chudokrevnost zdejšího současného tance. A nakonec i podvyživenou tematiku. Nehledě na tuto vleklou nemoc došlo na České taneční platformě k několika objevům.

K svému překvapení získala cenu Taneční inscenace roku Tereza Hradilková za projekt Švihla. Proskákala se k vítězství na švihadle. Šlo o nejoriginálnější koncept přehlídky; vytvořila udýchaný, někdy zalykavý monolog ženy, v jehož průběhu prakticky stále sviští švihadlem. V monologu se zalesknou momentky doby, svůj obsah má i sama viditelná únava. Holčičí hra se stává metaforou ženského života. Anita Mathieu (Rencontres chorégraphiques internationales de Seine-Saint-Denis) oznámila záměr pozvat dílo na svou prestižní přehlídku.

Novým objevem je Viktor Černický. Civilní, stoudný mladý muž se silným jevištním charismatem provedl šerosvitnou klauniádu Parolapolea za pomoci dvou tyčí a neskonalé představivosti. Monotematický, ale velmi vtipný a vynalézavý skeč dítěte, které si „vyhraje i s klacíkem“. (Záplava smutných klauniád – v programu figurovaly další tři – zaváněla už ovšem trochu psychickým i uměleckým alibismem.)

Objevem bylo i Svěcení jara, které mladý choreograf Jiří Bartovanec nastudoval se studenty třetího ročníku Duncan centre. Upoutává zalidněností, energií a zdatností mladinkých interpretů. Bylo osvěžením, že se zde jednou pro změnu tančí. Představení mělo u zahraničních porotců velký úspěch; proto mu bylo uděleno „Special mention“.

Cenu diváka si odneslo You Are Here, lehce filosofující improvizace trojice Tereza Ondrová, Jaro Viňarský a Nathan Jardin, koncept Petry Tejnorové a Jara Viňarského. S odstupem od premiéry se představení umělecky ukáznilo, struktura zahustila a zpřesnila. Skvělí improvizátoři Ondrová a Viňarský tím dostali prostor a naplnili ho, přestali jsme se rozhlížet po – předtím neviditelné – ruce režisérky.

Kvartet Flow Jiřího Havelky se od premiéry hodně proměnil, obávám se, že nikoli k lepšímu. Ztratil hodně ze své magie, snad nám chce nyní sdělit spíše cosi o inerci a stereotypech. Nicméně na jeho forbíně performovala Helena Arenbergerová, která se stala Tanečnicí roku. Hvězda Central European Dance Showcase 2002 si dokázala uchovat nejen své taneční charisma, ale i svou krásu.