O duši Florianova díla
Inscenace Poklekni před duší Horáckého divadla v Jihlavě představuje komplikovanou, ovšem pozoruhodnou postavu pedagoga a vydavatele Josefa Floriana. Navazuje tak na tamní volnou dramaturgickou linii, která divákům přibližuje české osobnosti spojené s Vysočinou.
Výrazný vliv na Florianovo myšlení mělo zjevení Panny Marie ve francouzském La Salette (ve výklenku vpravo) FOTO IGOR STANČÍK
Režisér a autor dramatické předlohy Martin Františák vykresluje Josefa Floriana jako zapáleného, ovšem společností i okolím často nepochopeného člověka, coby osobnost neodmyslitelně spjatou s vývojem české literatury a překladu na přelomu 19. a 20. století, ale také jako otce, který svou rodinu nechal kvůli náboženskému vyznání a přesvědčení žít na pokraji bídy, děti vzdělával doma a kvůli své práci se zadlužoval. V roli rozpolceného Floriana se Jakub Škrdla musel vypořádat nejen s náročným až filozofickým textem, ale i s namáhavou pohybovou partiturou (místy se pouští i do lehké akrobacie). Text jako celek je zatěžkaný množstvím informací a může působit tezovitě, ale hlavní Florianovy myšlenky jsou Škrdlou tlumočeny dostatečně sugestivně. Co naopak v inscenaci chybí, je celkové rozpětí a dosah Florianovy vydavatelské činnosti (vydavatelství např. jako první přišlo s překlady děl Franze Kafky).
Inscenace nabízí nejen vhled do historického kontextu, ale i do duše Florianova životního díla, do jeho uvažování o světě, životě a síle literárního vzdělání. Jeho osobnost může být inspirativní i dnes, zejména svým zápalem pro věc, snahou překonávat překážky a oddaností svému přesvědčení. Výrazný vliv na jeho myšlení a práci mělo zjevení Panny Marie ve francouzském La Salette, jež je v inscenaci zpřítomněno hned ze začátku, velmi ho inspiroval rovněž francouzský radikální myslitel Léon Bloy (František Mitáš), jemuž byl zcela oddán (zazní citace z jejich korespondence).
Prostor dostávají také osobnosti spjaté s nakladatelstvím Dobré dílo (Otokar Březina, Vladimír Holan nebo Bohuslav Reynek). Obzvláště pozorně se inscenace věnuje Florianovu nelehkému vztahu s Jakubem Demlem, od jejich seznámení přes spolupráci na jedné z edičních řad až po jejich roztržku (inspirací se stala Demlova kniha Sedm let jsem u vás sloužil). Až naivně oddanou, ale milující manželkou a matkou je Františka Florianová v podání Lenky Schreiberové, která existenci postavy na scéně podtrhla silnými pěveckými vstupy. Na vývoji vztahu Floriana s Demlem i s Františkou je patrné, jak se Florian postupně vzdaloval svým původním myšlenkám a spěl k nábožensky radikálním až fanatickým představám o zkaženosti světa a jeho nápravě i o tom, co nás čeká po smrti.
Kostýmy zasazují dění do první poloviny 20. století a jasně vymezují společenské postavení aktérů. Šaty členů Florianovy rodiny jsou však na podmínky, ve kterých žili, překvapivě čisté, upravené, nažehlené. Převažují černé obleky a tlumené tóny barev. Jen velký básník Otokar Březina (Stanislav Gerstner) doslova vyčnívá z davu v černé kápi a s koturny na nohou.
Minimalistické scéně dominuje vysoká bílá stěna se dvěma různě velkými výklenky a prohnutou rampou, po níž herci sestupují (či spíše sbíhají) na jeviště (na odchodu ji zase musí s námahou vybíhat). Symbolika papíru je všudypřítomná a nápaditá, některé postavy mají na začátku kolem těla uvázané zmačkané archy na způsob šály, Josef se miluje s Františkou v roztažené roli papíru (ani v této chvíli si však neodpustí filozofické až prorocké promluvy).
V posledním obraze zůstává Florian sedět s malou knihovnou na zádech ve výklenku jako starý, unavený a obyčejný člověk, který se vydává na svou poslední životní cestu. Knihy, které ho celý život provázely, má stále na svých bedrech. Bez dramatického konce nechává scéna Floriana osamoceného s jeho životním dílem. Inscenace živě zpřítomňuje myšlenky velké osobnosti, na kterou může být Vysočina hrdá.
///
Horácké divadlo Jihlava – Martin Františák: Poklekni před duší. Režie Martin Františák, dramaturgie Jaroslav Čermák ml., scéna Horký stín (Jaroslav Čermák st. a Hynek Petrželka), kostýmy Eva Jiřikovská, hudba Ivan Acher. Premiéra 16. října 2021 (psáno z reprízy 23. října).
///
Projekt je realizován s podporou grantu KU-ACC1-010 z Fondů EHP 2014-2021 ve spolupráci s Katedrou teorie a kritiky DAMU, Činoherním studiem v Ústí nad Labem, Východočeským divadlem Pardubice a Horáckým divadlem v Jihlavě.
Komentáře k článku: O duši Florianova díla
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
