Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    O dvou pekařích

    Vždycky, když producent Petr Kratochvíl, který se svého času snažil narovnat systém podpory pražských divadel, chtěl dát nějaký názorný příklad zvrácenosti jejich financování, použil příměr o dvou pekařích v jedné ulici. Představte si, říkával, že ten jeden dostane na každý rohlík za pět korun tři koruny z městské kasy a ten druhý nic.

    Loupák. FOTO archiv

    Loupák. FOTO archiv

    Na jeho slova jsem si vzpomněla v polovině února na premiéře hry Tracyho Lettse v režii Petra Svojtky v Divadle Kalich. Výborná inscenace, jako vystřižená z těch nejlepších let Činoherního klubu. Taky skvěle obsazená: Marek Taclík, Táňa Vilhelmová, Igor Chmela, Ivan Lupták, Anna Fialová.

    Už šestnáct let pro vás hrajeme bez grantů a dotací, zaznívá v Kalichu z obrazovky vedle jeviště před každým představením, a za to děkujeme vám, našim divákům. Podle kulturní statistiky NIPOS je Kalich setrvale jedním z nejnavštěvovanějších českých divadel. A taky oním pekařem, který na své rohlíky nedostane ani korunu. Sám si vydělá na provoz i na čtyři premiéry ročně, tři činoherní a jednu muzikálovou. Na těch zhruba 60 milionů výnosů (jak vyplývá z účetních závěrek v obchodním rejstříku) se musí pěkně otáčet. Vloni tu činohru režírovaly Lída Engelová, Alice Nellis a tandem SKUTR, garnitura srovnatelná i s Národním divadlem, koneckonců ve dvou zdejších inscenacích hraje i tamní hvězda Iva Janžurová.

    Ale zpátky k Zabijáku Joeovi. Jeho režisér Petr Svojtka je zaměstnaný „přes ulici“, je uměleckým šéfem v Městských divadlech pražských (MDP), přesto má čas režírovat v Kalichu. MDP mají dvě scény – menší Rokoko (asi 200 sedadel) a ABC srovnatelně velké, jako je Kalich (přibližně 500 míst) –, které na svůj provoz dostaly – jen tak, protože jsou příspěvkovou organizací města Prahy – v loňském roce 57‚6 milionu korun, pro tento rok ještě o milion víc. A to přesto, že za vstupné utržily v uplynulém roce o zhruba 5 milionů více než v roce 2014.

    Divadlo ABC si z těch dotačních milionů jistě ukouslo nejméně polovinu a s touto dotací v minulém roce uvedlo čtyři premiéry, stejný počet jako nedotovaný Kalich.

    Příměr s rohlíky tady sedí bezvadně. Srovnatelný repertoár, dokonce titíž lidé. A přesto jednomu divadlu doplácí magistrát na každou vstupenku 300 korun (v Divadle ABC), nebo dokonce 506 korun (v Divadle Rokoko) a druhému nic. Ještě stále si člověk s nadějí říká, že tedy budou nejspíš do městského divadla alespoň cenově dostupné vstupenky, a ono tak plní jakousi veřejnou službu. Ale ani to ne. V Kalichu prodávají vstupenky na činohru od 199 do 499 korun, na Ženu za pultem a Nahniličko od 199 do 599. V ABC stojí lístky od 220 do 320, ale na inscenaci Pan Kaplan má třídu rád už od 350 do 450, a na představení Shirley Valentine a Vím, že víš, že vím se Simonou Stašovou dokonce tvrdě „komerčních“ 490 a 590 korun.

    Můžeme se na to ale – jako v té židovské anekdotě – podívat taky z té lepší stránky. Pomalu, ale jistě v Praze vznikají soukromé produkce jako Kalich nebo Studio DVA, které si mohou dovolit zaplatit kvalitní režiséry a herce (paradoxně často zaměstnané v příspěvkových nebo dotovaných divadlech), ale obejdou se zcela bez veřejné podpory. V jejich čele stojí lidé, kteří se naučili provozovat soukromé divadlo s kvalitním repertoárem a mají vysokou návštěvnost. Je jen otázka, kdy pražští radní konečně pochopí, že platit si draze to, co mohou mít Pražané i bez dotací, je koneckonců zbytečné.


    Komentáře k článku: O dvou pekařích

    1. bohumil nekolný

      Avatar

      Marie,
      svou poslední otázkou zpochybňuješ princip veřejných divadel jako takový. Ale ten vytváří páteřní divadelní systém ve všech evropských civilizovaných zemích, včetně metropolí. O tom, zda je u nás spravován a financován racionálně není řeč. Ale obdobná slova „do vlastních řad“ mohou být smrtící.

      05.03.2016 (9.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Marie Reslová

        Marie Reslová

        Peggy,
        ale to přece není pravda, přece je z kontextu jasné, že píšu o určitém typu produkcí a ne, že zpochybňuji princip „veřejnoprávních“ divadel. To by mě ani nenapadlo.

        10.03.2016 (13.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. DN

      Avatar

      Na text
      reaguje na serveru Nadivadlo divadelní historik Martin Švejda: http://nadivadlo.blogspot.cz/2016/03/svejda-dvoji-faul-marie-reslove.html#more

      10.03.2016 (16.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,