O EKG a jeho povzbudivých účincích

Na tomto místě měl být hezký nudný odstavec o literárním kardiogramu EKG v divadle Archa. O tom, že už se odehrává třetím rokem, že ho uvádí Rudiš s Malijevským a podobně. Bylo tam velmi výstižně popsáno, co to EKG je, vlastně zas tak nudné to nebylo, používal jsem tam i neotřelá a nezvyklá slovní spojení jako například „těžiště večera“. Můj původní text mi byl však redakcí vrácen s tím, že je málo neklidný a že to zní jako zpráva z ČTK. A tak se čtenář nic nedoví. Má to všechno na internetu.

Druhý odstavec také nebyl příliš nespoutaný, přesto si myslím, že se v něm daly nalézt náznaky rebélie a humoru. Například tohle: Mimochodem, založit večer na začínajících autorech byl celkem dobrý marketingový tah. Oba dva večery praskal malý sál Divadla Archa ve švech pod tlakem rodinných příslušníků a ostatních spřízněnců mladých spisovatelů. To docela ujde ne, to s tím tlakem rodinných příslušníků a ostatních spřízněnců? Abych tedy uvedl čtenáře do kontextu, tento díl EKG, o kterém nic moc nevíte, protože je nudné to popisovat, se jmenoval O lásce a objevech, odehrál se 8. a 9. února a jeho hosty byli dosud neobjevení mladí spisovatelé. Dohromady celkem šest. Přesněji pět spisovatelů a jedna spisovatelka. Včetně mě.

Třetí odstavec již popisoval průběh večera a připravoval si tak ornou půdu pro lehkou kritiku, do které jsem se pustil ve čtvrtém odstavci. Bylo mi však vytknuto, že jsem málo jízlivý. Tak se do toho neklidně opřu již ve třetím odstavci. Aby bylo úplně jasné, o čem mluvím, je ještě důležité zmínit, že se stejný koncept večera EKG konal dvakrát po sobě, jen s jinými hosty. S tím jsem měl v tom původním textu trochu problém, aby to vyznělo. Tak teď ta kritika. Je trochu škoda, že se Rudiš s Malijevským, kteří celý večer moderovali, nepustili do větší improvizace, přestože, alespoň jak jsem pochopil, je EKG na částečné improvizaci založené. Většina vtípků, které zazněly první večer, se opakovala i ten druhý. Hlavním tahounem moderátorských vstupů byla hromada vygooglovaných experimentů, které v minulosti podnikli američtí vědci. Zajisté nevíte, že američtí vědci zjistili, že zlomené srdce lze léčit. A podobně. Musím se přiznat, že některá zjištění mě pobavila, i přesto, že jsem je slyšel dvakrát. Kromě moderátorů se o výplň mezi čtenými texty starala dívčí skupina Audiofenky. Styl hudby bych charakterizoval jako elektro-folk. Bylo vidět, že si svůj výstup náramně užívají, a zdálo se mi, že svoji radost z muziky přenesly i na diváky. Zajímavým prvkem byla také postava chemika, již ztvárnil výtvarník Vojtěch Kovařík. Po celé představení obsluhoval na jevišti chemickou laboratoř, která sloužila jako líheň mladých autorů.

Co se týče ostatních mladých autorů, ocenil jsem, že většina textů působila velmi autenticky. Na druhou stranu někdy při popisu používali vyjádření, jimž rozuměl jen okruh přátel, což bylo trochu na škodu. Toho jsem si všimnul nejvíce u Hynka Trojánka, který ve své próze líčil noční návraty domů na několik způsobů. Byl zřejmě nejvýraznějším mladým objevem prvního večera. Možná také proto, že mu do Archy dorazila největší divácká základna, jak i on sám při svém čtení avizoval. Vedle Hynka Trojánka se představil autor, jenž vystupoval pod pseudonymem Tančící Zrcadlo. Ve svém textu popisoval zážitek jistého mladého člověka po konzumaci lehké drogy. Povídka se rozjížděla trochu pomalu, ale na konci nabrala správný spád, což ocenili i diváci v hledišti častým smíchem. Třetím objevem EKG byla básnířka Tereza Verecká, jejíž hravé rýmované básně příjemně zahájily první večer.

Druhý večer jsem se prvním objevem EKG stal já. Mimochodem, s Petrem Koubkem, který četl po mně, jsme se v šatně shodli, že na kuráž je nejlepší pivo a panák, že dva panáky po sobě už jsou moc a panák bez piva nebo naopak zase málo. Začal jsem tedy číst úryvek ze své povídkové knížky Šmíráci. Vybral jsem text, ve kterém se skladník, jenž si před kamarády hraje na svůdníka, vydává na chatu (čti četu) za podnikatele a následně uskuteční randíčko. Vtipné pasáže docela zafungovaly, obecenstvo reagovalo adekvátně podle míry humoru, což mě potěšilo. Vyneslo mi to solidní potlesk a mé místo vystřídal zmiňovaný Petr Koubek. Námět jeho textu vznikl tak, že se opil s kamarádem a následně oba dospěli k názoru, že všechny holky jsou buď nudné, nebo divné. V první povídce došlo k charakteristice divných holek, které on sám preferuje. V druhé a třetí povídce dvě divné holky samy vystupovaly. S Petrem Koubkem sice nemáme stejnou představu o ideálním protějšku, neimponuje mi občasné dívčí chrápaní a na druhou stranu mi nevadí preference hudby R’n’B, jeho text ale příjemně plynul a na nic si nehrál, což oceňuji. Posledním z trojice literárních objevů byl prozaik Ondřej Buddeus, který si s sebou přivedl i živý hudební doprovod. Jeho metaforický přednes o odemykání mi přišel trochu násilný, nicméně další dva texty, zejména ten třetí o dosažení štěstí pomocí zdivočelého králíka ze Stromovky, mě pobavily, stejně jako publikum v sále.

Vrcholem tohoto i předchozího večera byla povídka Igora Malijevského, která pojednávala o salátovém koncentrátu a jeho povzbudivých účincích. Svou jazykovou bohatostí a lehkostí kontrastovala se sice autentickou, ale mnohdy nevyzrálou tvorbou nás, mladších kolegů.

V posledním odstavci, to si neodpustím, použiji celý text odstavce původního, neboť si myslím, že byl ze všech odstavců nejlepší. Mile a výstižně shrnuje celé představení. Alespoň tak částečně zúročím dlouhé odpoledne, které jsem trávil sepisováním původního nudného textu. Tak tedy: Z obou dvou večerů mám dobrý pocit. Líbila se mi atmosféra, kterou Rudiš s Malijevským dokázali pro mladé autory vytvořit. Příjemná a familiérní. Oceňuji, že se texty četly ve stoje, a ne pod lampičkou u stolu, čímž vznikal přímý kontakt s divákem, který jindy u autorského čtení chybí. Autenticita textů literárních objevů dotvářela celkově svěží vyznění celého představení. Tím, že Rudiš s Malijevským často komunikovali s diváky, kteří se nezdráhali zapojit, a také tím, že spousta přihlížejících byla s mladými autory spřízněna, se vytvořil z účinkujících a diváků jakýsi organismus. Organismus, který si celé dvě hodiny náramně užíval.

 O EKG