Divadelní noviny > Názory – Glosy
O hraní pro takzvané děti, bodrosti a skobičáku
Počátkem listopadu jsem si zahrál pro děti. Bylo to v Liberci, na Festivalu dětského čtenářství, který probíhal v Krajské vědecké knihovně. A já vystupoval v půl desáté dopoledne, což znamenalo vstávat v půl sedmé, abych byl v půl osmé na cestě. Za totáče jsme Praha–Liberec jezdili trabantem za necelou hodinu,Obsah na této stránce je určen pouze předplatitelům. Jako stávající uživatel se můžete přihlásit nebo zaregistrovat.
Pokud už přihlášený jste, pravděpodobně vaše předplatné skončilo nebo jej dosud nemáte aktivované. Aktivaci účtů zařizuje asistentka redakce.
Nákup ročního elektronického předplatného zařídíte v obchodě.
Komentáře k článku: O hraní pro takzvané děti, bodrosti a skobičáku
Komentáře k tomuto článku byly uzavřeny.
