O minulosti a budoucnosti naší svobody

Divadlo Líšeň pořádá třetím rokem Festival ve věznici na Cejlu, barokním objektu neblaze proslulém v obou totalitách minulého století. Představí zde program rezonující s historií a odkazem tohoto místa.

Cílem festivalu je zviditelnit významné místo paměti, kterým věznice je, a otevřít témata života v totalitě a ve svobodné společnosti i proměn politické kultury v naší zemi. Záměrem je také prostřednictvím festivalu poskytnout prostor pro uvažování o svobodě, o tom, jak ji rozvíjet a jak čelit současným útokům, které ji relativizují a ohrožují.

Divadlo a koncerty

Významným divadelním hostem festivalu bude mezinárodně oceňovaná česká skupina fyzického a alternativního divadla Spitfire Company. Inscenace Antiwords, kterou uvede, je ovlivněna dílem Václava Havla, především hrou Audience. Byla uvedena už na třech kontinentech a sklidila úspěch např. ve Washingtonu, New Yorku, pekingu, Soulu, Busanu, Milanu, Oslu, Krakově, Florencii, Berlíně, Londýně a Edinburgu. A získala také řadu nominací a ocenění na našich i zahraničních festivalech.

Divadlo Líšeň nabídne i svou nejnovější inscenaci inspirovanou buddhistickými texty Spoutaný trávou. Foto archiv Divadla Líšeň

Site specific produkci Tvůj Jan představí Divadlo Odjinud. Divadelní koláž je inspirovaná osudem a texty básníka Jana Zahradníčka, který byl na Cejlu vězněn. Z repertoáru Divadla Líšeň nabídne festival inscenaci Hygiena krve, jež zpracovává výtvarně originálním jazykem téma holocaustu, současného neonacismu a zamýšlí se nad hodnotou lidského života obecně (Cena za „scénografii, nápadité užití a animaci objektů“ na festivalu Skupova Plzeň) a nejnovější hru inspirovanou buddhistickými texty Spoutaný trávou.

Mezi hudebními hosty se objeví dvě osobnosti, jejichž životy byly poznamenány komunistickou totalitou – nejoriginálnější česká kytarista a písničkářka Dagmar Voňková a zpívající evangelický farář Sváťa Krásek se skupinou Svatopluk. Díky spolupráci s Ensemble Opera Diversa, který v prostorách věznice již několikrát koncertoval, bude možné během festivalu navštívit i akci s názvem Hudební inventura 2018. Koncert, na kterém se souborem vystoupí Iva Bittová a Žaneta Vítová, povede dirigentka Gabriela Tardonová.

Besedy

Divadla Líšeň nabídne festival inscenaci Hygiena krve. Foto archiv Divadla Líšeň

Festival se chce věnovat minulosti i současnosti. V programu tak bude mít místo procházka po brněnských lokalitách spojených s životem v komunistické totalitě, prohlídka věznice a popraviště s výkladem (členové sdružení paměť Luděk Navara a Miroslav Kasáček), ale i beseda s Milanem Uhdem, Tomášem Hradílkem a dalšími o proměně politického stylu od devadesátých let do současnosti a prezentace návrhu rekonstrukce věznice (Kreativní centrum představí architekt David Mikulášek).

Už tradičně pořadatelé myslí na nejmladší generaci, a proto připravili program pro školy, který festival předznamenal. Základní a střední školy navštívily v týdnu před festivalem komponovaný program sestávající z představení Hygiena krve a prohlídky věznice s výkladem. Místy provázeli a přednášeeli archeolog a etnolog Michal Doležel a členové sdružení paměť Luděk Navara a Miroslav Kasáček.

Výstavy

Program festivalu doplňují čtyři výstavy: soubor fotografií Víta Mádra Stopy inspirovaných životy ve věznici na Cejlu, dokumenty o zde vězněných osobnostech s názvem Tváře Cejlu, školní pilotní projekt I mezi námi žijí hrdinové a prezentace návrhu Kreativního centra.

///

Věznice na Cejlu (Brno, Bratislavská 68)

Nádvoří bývalé brněnské věznice na Cejlu. Foto Hynek Zdeněk

Bývalá věznice se nachází v Brně-Zábrdovicích. Jako vězení byla využívána v letech 1784 – 1956. V období protektorátu byla její část vyčleněna pro ženské oddělení gestapa. Po válce zde bylo vykonáno 74 poprav na základě mimořádného lidového soudu. Byli zde uvězněni i političtí vězni, například básník Jan Zahradníček nebo spisovatel Zdeněk Rotrekl. Popraven zde byl úředník Jan Křižan, otec scénáristy Jiřího Křižana. V roce 1956 věznici nahradila nová v Bohunicích, Věznice na Cejlu byla využívána do roku 2006 jako depozitář Moravského zemského archivu.

Na počátku 21. století vznikl záměr vytvořit z chátrajících budov Kreativní centrum Brno.

(podle Wikipedie)